Průzkum, ve kterém se zjišťovaly priority obyvatel naší země probíhal osm zářijových dní. Zúčastnilo se ho 937 respondentů starších osmnácti let z ČR. Srovnávala se ale hlavně Ostrava s Prahou, kde realizátoři průzkumu oslovili dalších 624 lidí. Z toho 304 Ostravanů.
Jan Herzmann, ředitel společnosti FACTUM Invenio: "Myslím, že pro mě osobně bylo největším překvapením to, jak velká je podpora průmyslu a zpracování železa a oceli mezi Ostravany. A vysvětlení je v tom výzkumu také obsaženo. Je to proto, že sice zdejší populace hodně vnímá průmyslové znečištění jako nepříjemnost, jako problém, ale ještě daleko víc se obává případných sociálních dopadů zrušení tohoto průmyslu v oblasti nezaměstnanosti. Takže ten základní postoj je, modernizovat průmysl, výrobu železa a oceli. A to za prostředky, kromě teda těch samotných podniků, tak i za prostředky EU a českého státu."
Jan Březina, Sdružení pro rozvoj MS kraje: "Samozřejmě i to znepokojení kriminalitou, bezpečností obecně, i kvalitou životního prostředí, se tam projevuje taky, ale překvapivé je to, že narozdíl od zbytku republiky si naši občané práce váží a tu postavili na jedno z prvních míst. Tento region je průmyslový a asi dlouhou dobu průmyslovým zůstane. A aby byl taky regionem ke kvalitnímu životu, tak musíme udělat něco proto, aby mohl fungovat jak průmysl, tak aby tady mohli žít lidé, aby se mohli vzdělávat."
Výsledky průzkumu má samozřejmě vedení Moravskoslezského kraje v plánu využít.
Miroslav Novák (ČSSD), náměstek hejtmana MS kraje: "Mě velmi překvapilo, jakým způsobem jsou obyvatelé Ostravy fixování na ten tradiční průmysl. Že si téměř polovina lidí přeje další rozvíjení zpracování železa a oceli. Budeme se snažit získat hlubší data z tohoto výzkumu, abychom si mohli udělat další analýzy a na základě nich zvážit další kroky."
Miroslav Fabian, generální ředitel Sdružení pro rozvoj MS kraje: "V prosinci budeme mít schůzku rady sdružení, která bývá vždy jednou za čtvrt roku. Ta prosincová bude takovou hodnotící. Zhodnotíme, co jsme udělali a jednak se díváme do budoucna. Na deset let, možná i na víc, protože jsou to většinou dlouhodobé procesy, opatření, transformace průmyslových podniků, to je dlouhodobý proces. Opatření v dopravě tady byla zmiňovaná několikrát. Mimochodem náš kraj má zpracovanou koncepci dopravní obslužnosti MSK, takže víme, co dělat. Víme i co dělat směrem ke zlepšení životního prostředí, ale potřebujeme na to trošku i peníze."
Spolupráce všech orgánů ochrany ovzduší, státu, samospráv jednotlivých měst a obcí a jejich občanů. Takovou cestu vnímá vedení kraje jako možnou pro zlepšení ovzduší. Konkrétnější opatření lze zmínit čtyři. Snížení emisí znečišťujících látek z průmyslových a energetických zdrojů na naší i na polské straně, snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť - opět v celé Slezské pánvi, snížení emisí znečišťujících látek z činnosti, které způsobují zvýšenou prašnost v daném místě jako jsou staré ekozátěže. V neposlední řade je to samozřejmě doprava.
Miroslav Novák (ČSSD), náměstek hejtmana MS kraje: "V oblasti dopravy se jeví jako zásadní ekologická opatření výstavba obchvatů měst. Stejně tak výstavba dálnice D47, která stáhne dopravu z menších obcí. Dalším významným je přechod v rámci hromadné dopravy na alternativní pohony a tady se dojednává s ministerstva životního prostředí a s evropskou komisí, možnost vyhlášení další výzvy některého z operačních programů. Aby byly dopravní podniky schopné, nakoupit vozidla s alternativním CNG pohonem, čili pohonem kombinovaným. Tzn. klasické spalovací motory v kombinaci s plynem."
Životní prostředí je něčím, s čím se Moravskoslezský kraj potýká dlouhé a dlouhé roky. Například v roce 2009 předložil zákonodárnou iniciativu kraje, která přispěla k řešení kontroly lokálních topenišť, protože i ta se nemalou měrou podílí na horším prostředí.
