Ostravsko-opavská operace skončila před 76 lety 5. května. Byla poslední velkou bojovou účastí československého vojska při osvobozování republiky. Událost tradičně připomněli příznivci vojenské historie, mezi nimi také klub FENIX z Nového Jičína, který ztvárnil protivníka, tedy německé vojsko.
Libor Chyba, KVH FENIX Nový Jičín: “Nacházíme se na autentických místech, kde probíhaly boje za 2. světové války. Je to okolí Hrabyně, kde probíhaly opravdu těžké boje, i dnes se můžeme podívat, že tady jsou pozůstatky bojů, to znamená okopy, které jsou dodnes viditelné.”
Libor Hrabal, Československá obec legionářská: “Měli jsme ztvárnit československou tankovou brigádu, která osvobozovala tento kraj, a ztvárnit ji na autentických místech, kde naši tankisté opravdu bojovali. Proto se nacházíme na kótě Těžkovice u Chabičkova.”
Libor Hrabal, Československá obec legionářská: “Technika tady byla bohatá, opět jsme chtěli respektovat historii.”
Libor Chyba, KVH FENIX Nový Jičín: “Co se týče techniky na této akci, tak na německé straně to bylo klasické Kübelwagen vozidlo, motocykl zundapp KS 750, polopásové vozidlo SDKFZ11R. Na ruské straně převážně jeepy, White M3A1 Scout a legendární tank T34.”
V bojových ukázkách si příznivci vojenské historie také vyzkoušeli některé scény do vznikajícího filmu Poslední výšina, který zdokumentuje závěr bojů ostravské operace. Pro autentičnost záběrů využili právě toho, že se akce konala bez přítomnosti veřejnosti.
Samotné osvobození Nového Jičína proběhlo v roce 1945 v neděli 6. května zřejmě nejklidněji v rámci zdejšího regionu.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Oproti jiným městům regionu a širšího okolí byl Nový Jičín osvobozen v průběhu jednoho dne a bez větších bojů. Udává se, že celkem padlo sedm vojáků Rudé armády. Dá se říci, že to město bylo z několika stran obsazované sovětskými vojáky. Německá posádka stihla vyhodit do vzduchu tři nebo čtyři mosty a bylo rozhodnuto, že ustoupí do lepších pozic směrem na starý Jičín a dále na západ.”
Původně ale německé velení v Novém Jičíně uvažovalo o tom, že se město, ve kterém tehdy žila většina obyvatel německé národnosti, bude před vstupem sovětských vojsk bránit.
Martin Vitko, Státní okresní archiv v Novém Jičíně: “Nakonec, i na podnět místního obyvatelstva, které den před osvobozením 5. května apelovalo na místního starostu Schollicha, aby město bylo vydáno bez boje a nebylo bráněno jako nějaká pevnost.”
Tím pádem byl Nový Jičín ušetřen velkých ztrát na životech i majetku.
