Pečivo, šunka, sýr, velký výběr zeleniny a ovoce, jogurty, konflakesy a zrovna v tento den třeba croissanty - to je příklad jídelníčku snídaně, kterou si formou rautu mohou dát děti v Základní škole Sjednocení. Děje se tak v rámci Snídaňového klubu, který začal fungovat v říjnu.
žáci Žákladní školy Sjednocení:
“Chodím snídat pravidelně. Dneska jsem si vybral croissant, jogurt, kapsičku a ovoce.”
“Croissant se sýrem a jogurtem.”
“Croissant a okurku.”
“Dva banány, přesnídávku, jeden sýr, jeden salám a jeden rohlík.”
“Ovoce a přesnídávku. A je to fajn.”
Snídaňový klub je projekt v rámci podpory ministerstva školství, které poskytuje určité finanční prostředky zejména školám, které vzdělávají žáky se sociálním znevýhodněním.
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “My jsme v rámci indexace dostali od ministerstva školství finance na přímou podporu žáků se sociálním znevýhodněním a z té přímé podpory můžeme čerpat i peníze na Snídaňový klub pro všechny žáky naší školy. Je to fajn, že je to pro všechny žáky, protože ti sociální znevýhodnění se nestydí a vlastně se schovají mezi i ty ostatní. A někdy i ty děti nemají čas posnídat doma a potom se to projevuje i na té jejich koncentraci a takovém tom klidu ve škole. Tedy jsme rádi, že těm dětem takovou tu klidnou snídáni v prostředí svých kamarádů můžeme poskytnout.”
V této škole chodí na společné snídaně asi padesát dětí. Snídaňový klub se koná každou středu a pátek od 7 hodiny ráno, končí o tři čtvrtě na osm. Zajišťuje jej sociální pedagog, kterého škola zaměstnává v rámci stejného programu. Spolupracuje s asistenty pedagoga a školní kuchyní.
Kateřina Melicharová, sociální pedagog, ZŠ Sjednocení: “Mně se to velmi líbí, já jsem dělávala tábory pro děti, takže mě to hodně připomíná takový ten duch toho letního tábora. A přijde mi to fajn, protože se tady propojí děti z prvního stupně, z druhého stupně. Děti se najedí, jsou klidnější, mezi sebou se vzájemně poznají, líbí se mi, že přijdou i učitelé, asistentky pedagogů, že se přijde podívat i vedení. Je to taková velmi příjemná atmosféra, takže za mě je to fajn, je to přínosné a já to mám tak, že si myslím, že snídaně je důležitá, že to je základ a prostě bez té snídaně nemůže začít dobrý den.”
Role sociálního pedagoga ovšem dalece přesahuje prostor školní kuchyňky.
Kateřina Melicharová, sociální pedagog, ZŠ Sjednocení: “Snídaňový klub je taková krásná třešinka na tom dortíku. V podstatě já tady mám být jako taková opora pro děti, pro učitele. Mám být takový partner, nebo tvořit partnerství mezi rodiči a školou. Řešíme různé záležitosti, spolupráci s OSPOD a s dalšími službami. Chodím do hodin, děláme s dětmi různé aktivity, v podstatě děláme sociometrie, zabývám se klimatem třídy, vzájemnými vztahy, různé podpůrné aktivity, individuální práce s dětmi. A když děti potřebují, přijdou si třeba jenom povídat, co je trápí.”
Finanční podporu na sociální projekty v rámci indexace získala škola na tři měsíce, tedy do konce kalendářního roku.
Jana Mantheeová, ředitelka ZŠ Sjednocení: “Z ministerstva máme slíbeno, že to bude pokračovat, takže doufám, že opravdu ty finance dostaneme a budeme pokračovat tady v tomto režimu. Pokud by ty finance nebyly, tak bychom možná hledali nějaký způsob, jak alespoň jednou týdně třeba dětem nabídnout nějakou menší snídaní.”
