Základem výstavy ve Slezském zemském muzeu, která připomíná Viléma Borůvku, jsou jeho snímky z cest po Indii na přelomu 70. a 80. let. Navštívil ale také další země, jako třeba Brazílii, Mogolsko, Kubu, Vietnam či mnoho dalších destinací. V prvé řadě byl ale Borůvka preparátorem. Každá takováto cesta především obohatila zoologické sbírky muzea.
Cestovatelství byla jeho životní vášeň. Miloval knihy Emila Holuba nebo Enriqua Stanko Váze. Viděl v tom velkou romantiku.“ říká Borůvkův kolega Pavel Petr ze Slezského zemského muzea.
Borůvka byl mistrem svého řemesla a to přesto, že byl vlastně samoukem. Vystudoval sice výtvarnou školu, ovšem hned v 18 letech měl jasno v tom, co chce dělat, a nastoupil do Slezského zemského muzea. Pracoval zde až do roku 2014, kdy zemřel. Neuvěřitelných 64 let. Desetitisíce exponátů ze zdejších sbírek jsou vlastně jeho dílem.
Zajímavým preparátem expozice Příroda Slezska je preparát šakala. Jedná se o kůži z 19. stol, kterou přestavěl Vilém Borůvka.
Borůvka se věnoval také opravám kůží. V republice nebylo většího odborníka. Chodili se k němu školit také kolegové.
„Vilém Borůvka byl to nadšený muzejník. S velkým entuziasmem přistupoval ke sbírce.“ doplnil Petr.
Určitě by měl radost také z preparátů slona indického, které se během uplynulého roku podařilo Slezskému zemskému muzeu získat.
