V tomto domě na Liliové ulici v Opavě prožil Arnošt Rychlý víc jak dvacet let svého života. Z okna nejvyšším patře bylo často slyšet piano a jeho školený hlas. Takto vypadala jeho pracovna, ve které přijímal návštěvy, cvičil i komponoval. Rychlého uchvátila tvorba Petra Bezruče. Na slova jeho básní složil víc jak 50 skladeb.
Život Arnošta Rychlého v tomto domě připomíná nyní pamětní deska. Její slavnostní uvedení v život bylo plánováno už na květen, kdy se skladatel před 120 lety narodil. Vše zdržela nařízená epidemická opatření.
V reliéfu je část rukopisu, který zachytil Rychlého oblíbené krédo: „Komu jest umění životem, toho život je velkým uměním.“ Sochař vytvořil reliéf podle fotografie.
Arnošt Rychlý zůstal celý život věrný učitelskému povolání, hudbě a aktivně se podílel na tvorbě opavské kultury. Řídil několik pěveckých sborů, pro které upravoval party a spolupracoval se Slezským divadlem.
Po druhé světové válce, jejíž následky byly v Opavě zničující, se Rychlý výrazně podílel na obnově kulturního a společenského života.
