Antonín Dvořák složil operu Jakobín v 80. letech 19. století. Jako základní námět si vzal myšlenky Francouzské revoluce, které přenesl do malého českého městečka. Opera vznikala dlouhých 6 let. Autorka libreta Marie Červinková – Riegrová jej několikrát přepracovala. Změnou prošla také hudební stránka, a to dokonce až po uvedení opery v Národním divadle. Dvořák do ní vtisknul také svůj smutek po vlasti během pobytu v Americe.
Stejně, jako hlavní postava, Bohouš, který se po letech strávených ve Francii vrací s myšlenkami revoluce zpátky domů. Čeká jej nelehký úkol: usmířit se s otcem. Jablkem sváru se stala politika a názory na svobodu.
Na pozadí hlavní dějové linie se rozehrávají ještě příběhy dalších postav. Purkrabí, který je všem leda k posměchu, usiluje o srdce Terinky. Ta má však má svého Jiřího a o starého pána nestojí. Na plastické, několikavrstevné scéně, je dost místa pro sbor, balet i dětské zpěváky, kteří tady mají také významné herecké role.
Slezské divadlo nastudovalo operu podle úpravy Karla Kovařovice, kterou provedl u příležitosti uvedení Jakobína v Národním divadle v roce 1909. Opera tak dostala větší spád.
Operu Jakobín bude do konce roku Slezské divadlo uvádět ještě 20 a 30. prosince. Další termíny jsou naplánovány na leden.
