Stovky lidí v dobových kostýmech, historických kočárech a na dobových motorkách či kolech se uplynulou sobotu za doprovodu hudby vydaly na historický průvod od Jubilejní kolonie na náměstí SNP v Zábřehu. Zahájeny tak byly oslavy sta let od vzniku Československé republiky.
“Průvod na počest první republiky byl veden samozřejmě kapelou, jak jináč v doprovodu vojáků, kteří se vrátili z fronty a samozřejmě v drožkách jel pan prezident i s panem purkmistrem, s paní vícepurkmistryní a samozřejmě v doprovodu dam. No a na ocase, když to tak řeknu, průvodu šel prostý lid, bez kterého by ovšem republika nebyla reublikou. Takže horníci, děvečky, ale také měšťanské dámy, pánové, hasiči se svoji stříkačkou, zkrátka průvod tak, jak má být,” popisuje akci Marek Tichý, nadporučík a organizátor akce
Než začaly samotné oslavy na náměstí, které se nesly v prvorepublikovém duchu, všichni vzdali hold vojákům padlým v 1.SV a zazněla československá hymna. Pak už se jen tančilo, zpívalo, jedlo a pilo.
“Já jako první prezident se cítím výtečně. Chtěl jsem jenom říct, že svoboda a demokracie je nejdražší co máme a měli bysme si toho vážit.” říká Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československé republiky
“Nejslavnější den naší historie před 100 lety a nelze to oslavit jinak než velkolepě také na Ostravě-Jihu. Průvod byl senzační, lidé v něm byli ještě lepší, jsem spokojen, říká s nadšením Martin Bednář, starosta MOb Ostrava-Jih
“Myslím, že jsme prožili dneska tady moc krásné časné odpoledne, důstojné oslavy 100.výročí založení republiky, skvělý průvod, nádherní lidé Já tady jsem jako za dobovou dámu, protože se obávám, že v roce 1918 bych vícepurkmistryní nebyla, že v té době ženy ještě neměli takovéto možnosti, uvádí Hana Tichánková, místostarostka MOb Ostrava-Jih
Na náměstí se postupně předvedly národopisné soubory, komedianti, kejklíři a nechyběla ani módní přehlídka šatů a klobouků, bez kterých tehdy dámy ani nemohly vyjít na ulici.
“Nosily se klobouky menší do společnosti, na večer se nosily klobouky velké, ale dáma vyjít ven bez klobouku a bez rukaviček v tu dobu vůbec nemohla. Až do konce 2.SV to bylo období, kdy se pořád nosily kloboučky,”
Náměstí bylo také plné kamelotů, vojáků, hasičů a lidé mohli nahlédnout i do polní kuchyně, nebo prvorepublikového poštovního úřadu.
“To je trubka pro velitele, kterou se dávaly různé signály. K požáru, cvičení, lezcům, atd. a nech ho zatroubit.”
“Oblečení mám přímo jako fulmanské, které vlastně kdysi se jezdilo za Masaryka.”
“To je Karolinka, to je Fric. Jsem na ně hrdý, že jsou oba takoví hodní atd.”
“Ať žije republika. Já jsem služebná pana Továrníka, přijeli jsme párou, měl zpoždění vlak. Kéž by už byla elektrifikace.”
“Já jsem pan továrník Langr. Přijeli jsme společně, je to tady moc hezké, bylo to dojemné. Hlavně, když se mluvilo o obětech války”
“Takže je to rakousko uherská uniforma, pěšák, takže v podstatě Švejk.”
Lidé se tady bavili od začátku do konce. Neodradilo je ani uplakané počasí, které akci provázelo. Všichni na náměstí vydrželi až do symbolické 19 hodiny a 18 minuty, kdy jako třešničku na dortu shlédli nádherný ohňostroj.
“Líbí se nám to. “
Mám až slzy v očích, je to krásné.
“Je to moc pěkné. Zajímavé kostýmy, hezké.”
“Ano, líbí se nám to. Opravdu povedlo se to. Akorát ten déšť no, ten se nepoved a jináč jo, líbí se.”
“No, je to krása, fakt krásné. Nejvíce mě uchvátily kostýmy, fakt jsou všichni moc krásní.”
