V Ostravě ošetřují stromy napadené jmelím. Jen v obvodu Ostrava-Jih jde o 230 stromů. Dalších 31 padne k zemi, protože jsou jmelím natolik oslabeny, že by žádné ošetření nepomohlo.
Daniel Jeřábek, vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb, MOb Ostrava-Jih: “Na ostatních stromech dochází buď k chemickému ošetření nebo k ořezu větví. Na některých stromech je to jakoby napříč, to znamená ošetřit chemicky i případně ořezat a ty, které jsou napadeny nejvíc tím jmelím, tak bylo rozhodnuto o kácení.”
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Práce se provádí dvěma způsoby, horolezecky nebo na plošině s tím, že ozdravení toho stromu nespočívá jenom v tom, že se ořeže jmelí, ale jsou tam i bezpečnostní řezy, zdravotní řezy. To znamená suché větve tak, aby to nepadalo na lidi a abysme tomu stromu nějakým způsobem pomohli. Dělají se vazby, když náhodou hrozí , že by se mohly odlomit větve od sebe a spadnout někde na cestu. Těch se dělalo na Jihu asi 30.”
Chemické postřiky se dělají v případě, že koruna stromu je jmelím obsypána z více než 40 procent. Tak masivní ořezy by totiž strom nepřežil.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Tam by při použití klasické metody ořezem hrozilo případně poškození stromu a to nechceme, protože děláme vše pro to, aby ty stromy tady zůstaly co nejdéle. Proto se používá ta chemie, která je ohleduplnější k tomu stromu. V rámci chemie je nejvhodnější období koncem února a března. Těsně před tím, než stromy začnou tahat mízu a jít znovu do olistění.”
Lukáš Křižánek, arborista: “Většinou se to zanedbalo a ty stromy došly do takového stavu jak vidíme tady. Už provádíme sesazovací řezy, Ten strom, prodloužíme mu, ale zničíme jakoby estetiku habitu z toho stromu a není to úplně dobré. Ale když nás zavolají v takovém případě jak je lípa za mnou, tak ten strom na to zareaguje velmi dobře, velmi rychle a prodloužíme mu v podstatě na jeho běžnou délku života. Ten strom to v podstatě ani nezaregistruje.”
Jak je to náročné?
Lukáš Křižánek, arborista: “Fyzicky určitě, sem tam i psychicky, ale hlavně ta fyzická zdatnost je k tomu velmi důležitá. Sice ty moderní techniky lezení, jednolanovka, dvoulanovka nám hodně usnadňují, ale i tak člověk musí být fyzicky zdatný. Ale jsou i ženy, které to dělají.”
Nejčastěji jmelím napadené stromy jsou lípy a také topoly a javory Výjimkou ale nejsou ani ovocné stromy. Ve většině případech jmelí roznášejí ptáci a neplatí, že se mu daří jen na letitých stromech.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Dokonce roste i na úplně nových výsadbách. V podstatě to ošetření se dělá hlavně z toho důvodu, aby se nezasáhly ty nové výsadby ve městě. Je lepší tomu předcházet, než potom řešit ty následky a to jmelí dohánět.”
V obvodu Ostrava-Jih je zhruba 30 tisíc stromů, které jsou zmapovány v portálu Stromy pod kontrolou.
Daniel Jeřábek, vedoucí odboru dopravy a komunálních služeb, MOb Ostrava-Jih: “Městský obvod se stará každoročně o své stromy tím, že jsou vydána rozhodnutí na stromy, které úplně uschly, nebo jejich zdravotní stav neodpovídá. Tyto jsou následně vykáceny. Každoročně dochází k ořezům korun stromů, které zasahují třeba do fasád obytných domů a další.”
O stromy v obvodu se starají jak technické služby, tak vysoutěžené firmy.
