Sanaci haldy Heřmanice, jako staré ekologické zátěže, má na starosti státní podnik Diamo. Ten ale sanaci zastavil v létě roku 2022.
Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “V tuto chvíli na odvalu provádíme termometrický monitoring, to znamená, že sledujeme teplotu, která tady a používáme také injektáž, co jsou vrty, přes které pouštíme do odvalu cemento-popílkovou směs, která má tlumit termickou aktivitu. Další sanační práce na Heřmanickém odvalu jsou dočasně zastaveny z důvodu, že jsou tady komplikované majetkové vztahy v této lokalitě.”
Nové vedení Ostravy se od svého nástupu na magistrát o haldu začalo zajímat a vyžádalo si prošetření, co se na Heřmanické haldě děje. Zhruba po roce se na magistrátě začínají shromažďovat výsledky.
Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Trochu mě mrzí, že po 20 letech je haldovina ve stejném množství, takže ty práce tam v podstatě, nevím, co státní podnik tam celou tu dobu dělal, ale asi nic dobrého. Ty závěry, které se k nám dostávají, tak v kalové nádrži jsou nalezeny látky, které jsou neslučitelné se životním prostředím. Kalová nádrž, která měla být už dávno sanována, tak se tam znovu objevila a je nalezena. Ředitel DIAMA říká, že je to chyba, která se prokopírovala, je to nebezpečná kalová nádrž, která momentálně prohořívá a má v sobě nebezpečné látky."
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Všichni jsme asi slyšeli, co se v minulosti na haldě dělo, nechme to minulosti, ale některé záležitosti vyšetřuje policie, je třeba ji nechat pracovat. Nicméně předpokládám, že nové vedení DIAMA je připraveno to vyřešit.”
Mirko Jašurek, konzultant: “Pohybujeme se v prostoru báňského díla, je nutné dokončit celkovou sanaci a úpravu povrchu, ale pokud halda hoří, tak to nejde. Prioritně je třeba zabránit přístupu vzduchu do tohoto prostoru, protože z každé strany do toho někdo vrtá, má to spoustu majitelů a ten prostor je potřeba řešit komplexně.”
Největší obavy jsou z prohořívání haldy, které se může přiblížit k uloženému chemickému odpadu. Zhruba před dvaceti lety, kdy se odpad z koksoven na místo ukládal, neplatila ještě současná legislativa a od prohořívajících míst byl nebezpečný odpad uložen daleko.
Mirko Jašurek, konzultant: “Stávající skládka se překryla materiálem - pravděpodobně to byly pevnější folie a překrylo se inertním materiálem tak, aby nebezpečné látky, které tam jsou uložené, nemohly unikat do okolí. To tehdy schvalovaly všechny dotčené orgány, včetně ČIŽP, správce území DIAMA a včetně magistrátu a krajského úřadu, všichni se vyjádřili, že to je možné udělat a udělal se proces, jak ze zákona vyplývá, ale s ohledem na to, kde to a co to je, nebylo šťastné.”
Také sousední Polsko řeší doutnající haldy. Na území jich mají okolo 250, z toho zhruba 17 prohořívá. Jejich likvidace je stejně složitá. V podstatě pokud to jde, pak hlady rozebírají. Vybírají hořící materiál a ten ochlazují. V některých případech ohniska zasypávají vrstvou hlíny. Je to ale krátkodobé řešení, které hlavně zabraňuje únik emisí do ovzduší, ale po čase se opět tepelné ohnisko objeví. Jednou z cest, která se využívá také v Polsku, je stavba oddělovacích vzdušných stěn. Na Heřmanické haldě má tato stěna zabránit prohoření haldy směrem ke skládce chemických odpadů.
Zenon Różański, Slezská technická univerzita, Glivice: “Vzdušná stěna, která je v Heřmanicích, plní důležitou roli. Jde tady o odizolování místa, které hoří, od části, která ještě nepodléhá termickým procesům. Aby stěna plnila svou funkci, musí být vyplněna inertním materiálem, který bude mít termoizolační vlastnosti. Potom bude stěna plnit termoizolační bariéru proti přemisťujícímu se hoření. Ve vašem případě bych doporučil, aby termoizolační stěna byla vystavěna v celém prostoru tak, aby oddělila hořící a nehořící část haldy. V Polsku máme se vzdušnými - termoizolačními stěnami dobré zkušenosti, protože zabrání šíření požárů na haldách.”
Aleš Boháč (nez), náměstek primátora Ostravy: “Nechceme nic po DIAMU jiného, než to, k čemu byl státní podnik určen, aby přestal dělat byznys na místech, které jsou obyčejným lidem skryté, ale aby opravdu naplnil tu povinnost sanovat těžební bývalé zátěže tak, aby Ostrava nebyla zatěžována znečištěním. A z Heřmanické haldy aby bylo do budoucna nějaké území na volnočasovou aktivitu nebo lehká průmyslová zóna. Bohužel 20 let uteklo a já jsem rád, že ty výsledky jsou venku a že jsme udělali tlustou pomyslnou čáru, aby se zastavilo to, co se tam dělo. Protože to nebylo nic spojeného se sanací a evidentně se ukazuje, že nám to dalo jen na další roky a další práci. A na místě, na kterém mělo vznikat místo pro město přijatelné, vznikaly nějaké nešvary.”
Tomáš Indrei, mluvčí DIAMA: “My jsme teď dostali k dispozici zhruba dva až tři měsíce na to, abychom zpracovali detailní podobu všech možných technických řešení sanace Heřmanického odvalu, a to jak s ohledem na časovou náročnost, tak také na zatížení životního prostředí a také finanční náročnost. Všechny tyto sanační metody budou podrobeny multikriteriální analýze. Meziresortní komise nám v podstatě uložila do 20. 6. 2024 připravit podklady pro řešení sanace na Heřmanickém odvalu. Ve chvíli, kdy analýza bude hotová, tak podle ní se zvolí ta nejvhodnější sanační metoda.”
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “Já již trochu vím, co v tom stanovisku bude, my jsme o tom v rámci jednání s DIAMEM a panem primátorem diskutovali, takže já počkám, co nakonec představí, protože tam probíhají ještě nějaké analýzy. Nicméně jsem přesvědčen o tom, že DIAMO přijde s řešením tohoto problému, který za sebe vnímám, že je velkým ekologickým problémem a velkou ekologickou zátěží z minulosti. Na druhou stranu to není tak akutní, že by to bezprostředně ohrožovalo životy a zdraví lidí. To řešení bude - myslím, že bude - velmi kvalitní a jsem přesvědčený o tom, že bude i dostupné, to znamená, že bude v možnostech ministerstva financí.”
Do boje o to, aby byla heřmanická halda co nejdříve sanována, se přidali také občané prostřednictvím petice. Ta překročila potřebnou hranici 10 000 podpisů a po jejich ověření u ministerstva vnitra, bude následovat žádost o slyšení u petičního výboru Poslanecké sněmovny.
