Hartaman není jen o rychlosti. Každá z disciplín simuluje reálné zásahy hasičů v terénu – od zapojení a tahání hadic, přeskoků překážek, až po výstup s výzbrojí nebo evakuaci figuríny, která váží 90 kilo. Bez skvělé fyzičky by soutěžní trať zvládl jen málokdo.
Miloň Mýlek, starosta okrsku: „Je tu 31 soutěžících, z toho 6 žen. Po vyběhnutí ze startu je roztáhnutí 2x béčko s proudnicí, musí ty běčka zapojit do mašiny, následuje hammer box, pro muže 30x nahoru, 30 x dolů desetikilovým kladivem bouchnout, dále musí překonat dvoumetrovou bariéru, ženy můžou s žebříkem, dále mají figurínu. Jakmile zvládnou figurínu, běží k lešení, je to jako výstup do 1. patra.“
Nejtěžší byl samotný závěr soutěže, kdy hasiči museli vyběhnout 301 schodů.“
Miloň Mýlek, starosta okrsku: „Jeden z nejrychlejších časů jsou časy pod 6 minut. Něco málo přes 5 minut. 5.12, co vyhrávaly ty časy.“
Během soutěže vše pečlivě sledovali rozhodčí, kteří kontrolovali správné provedení jednotlivých úkolů. Každá chyba znamenala 15 trestných vteřin – a právě ty často rozhodovaly o konečném pořadí.
Soběslav Sedláček, hlavní rozhodčí: „To není klasická soutěž uděláš špatně, vypadneš, ale uděláš špatně. rozhodčí tě vrátí a pokud neposlechneš. tak pak teprve vypadneš. Když natahuje hadice a má položit proudnice na zem, tak je hodí místo položení. Pokud tam je rozhodčí, který dělá co má, tak za to hození u některých soutěží je diskvalifikace, u nás je 15 trestných vteřin. Hlavně fyzičku musí mít, jinak to nedá.“
Vladimír Jehlička, dobrovolný hasič, SDH Široký Brod: Nervózní jsem asi před každým závodem a taky natěšený, nervozita už stoupá a nejtěžší na Hartamanu vždycky jsou schody. 301 schodů. Přípravy, tak ty jsem trošku podcenil letos, ale nějaké závody už proběhly, nějaké běhání třeba taky, abych neumřel.“
Ondřej Fabián, dobrovolný hasič, SDH Petřvald: „Ambice asi v tuto chvíli žádné, protože už jsem v nějaké té veteránské kategorii, byl jsem tady naposledy asi před 10 lety, takže po dlouhé době si ty schody jdu zkusit. Jednoznačně tady na hrázi schody až nahoru masakr.“
Zdeněk Janoš, dobrovolný hasič, SDH Hať: „Na každý závod se ten závodník musí připravovat celkem dost intenzivně. Musí mít naběháno, musí trošku zvládat i tu techniku a připravit se na to, protože jsou to opravdu náročné závody a prověří sílu a fyzickou připravenost každého hasiče.
Ty schody jsou opravdu nejhorší, je tady asi 300 schodů a ten kdo to vyběhne je opravdu borec a zaslouží si respekt.“
Adam Lukáš, dobrovolný hasič, SDH Šilheřovice: „Je to moje první soutěž letos, takže udělal jsem co jsem mohl. Reprezentoval jsem obec, myslím si, že to je důležité. Parádně jsem se zapotil, to jenom prospěje tělu. Hold netrénuju, tak se to projevilo na tom výběhu a ten spodek byl celkem dobrý.“
Hasiči soutěžili s plnou výstrojí včetně dýchacího přístroje. Na sobě tak měli 13 až 14 kilo. Nejrychleji byl v cíli Adam Lukáš ze Šilheřovic, a to v čase 6 minut a 7 vteřin.
