V loňském roce provozovatelé splakali nad výdělkem. Letos by se mohli přiblížit k předloňské sezoně, která byla velmi úspěšná.
Josef Kubeša, provozovatel pálenice: „Nejvíc se sem vozí zhruba tak šedesát až sedmdesát procent jablka, potom švestky a no úplně takový drobnosti jako rybíz, černý jeřáb, černý rybíz, třeba dřínek jsme tu pálily. Nějaký banány nebo mrkev, co jsem kde četl, to ne.“
Dušan Sumka, pěstitel: „Na slivovicu bych potřeboval ze švestek a z jablek. Každý rok, jsem spokojený s pálenicí.“
Pálenka se vyrábí z tak zvaného kvasu. Při jeho přípravě se musí dodržovat prověřený postup. Hlavně se k němu nesmí dostat vzduch.
Josef Kubeša, provozovatel pálenice: „Kyslík zabíjí kvasinky lihového kvašení. V okamžiku samozřejmě, když se dostane vzduch, taj s sebou přináší spory plísní no a pokud přestane kvasit lihově, tak s sebou přináší kvasinky octového kvašení nebo, nedej bože, máselného kvašení, anebo taky acetonový kvašení.“
Antonín Směšný, obsluha pálenice: „Pokud je ovoce opravdu zralé, šťavnaté a má dostatek cukru, tak se počítá zhruba deset litrů na jeden litr pálenky, padesáti procentní ale.“
Výrobu alkoholu v pálenicích bedlivě kontroluje stát. Celníci jsou tady téměř jako doma.
Josef Kubeša, provozovatel pálenice: „Jenom v této pálenici, na této malé technologii, je zhruba pětaosmdesát plomb, uzávěrů. Jezdí sem pravidelně co pět týdnů, provádí měření vyrobeného množství, takže je tady ještě instalovaný počítadlo, které je samozřejmě taky zapečetěné.“
Výroba alkoholu v pálenicích má v českých zemích dlouholetou tradici. Úplně poprvé se tvrdý alkohol podařilo vyrobit arabskému učenci Ibn Sahrímu v roce 986.
