Sbírka cihel začala vznikat naprosto prozaicky. Při stavbě rodinného domku si Radim Smažák všimnul, že staré cihly nejsou úplně stejné, v některých hodnotách se od sebe liší.
Radim Smažák, sběratel: "Každá cihla má jiné vyražené číslo, ať je to erb s číslem třeba 36, 18, 13 a tak dále. Každá linka měla svoje číslo, podle toho poznali, kdo je dělal a v jaké kvalitě."
Staré cihly se liší velikostí a tvarem, podle účelu, ke kterému jsou určeny. Jedno ale mají společné, jsou mimořádně kvalitní.
Radim Smažák, sběratel: "Neříkám, aby si dnešní výrobce sahal do svědomí, ale každopádně, když ťuknete na jakoukoliv starou cihlu, tak ta vám krásně zvoní. Ta vám klepe kvalitou, ať je to kvalitním vypálením nebo materiálem."
Sbírka cihel Radima Smažála čítá mnoho desítek kusů z blízka i daleka. Dnes si už málokdo uvědomuje, že kdysi bylo cihelen nesrovnatelně více, než dnes a bývaly dokonce skoro u každého města.
Radim Smažák, sběratel: "Jedna z raritek je cihla z Moravského Berouna, protože v Moravském Berouně byla cihelna Manfreda Fischera."
Cihly jsou trvanlivé a dochovalo se nepřeberné množství jejich typů a vzorů. Sbírka Radima Smažáka má tedy šanci stále se rozšiřovat.