14. března roku 1939 přijela německá jednotka Wehrmachtu před Czajankova kasárna ve Frýdku-Místku a měla je zabrat. Vojín Sagan na vrátnici ale odstartoval na Němce palbu, která bleskově zmobilizovala celý 8. pěší pluk v kasárnách.
Viktor Grossmann, vojenský historik: "Bitva o Czajankova kasárna byla zajímavá tím, že ji nečekala ani jedna strana. To byl boj z chodu, kdy ani Němci nebo Čechoslováci netušili, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Další věc byla, že jak na německé straně, tak na československé bojovali záložáci, z velké části. Samozřejmě tam byli i profesionálové, ale byla tam spousta chlapů, kteří ještě neměli ten výcvik. Ani Němci, ani Čechoslováci. Takže to bylo takové dost divoké ta přestřelka. Němci tam udělali několik naprosto fatálních chyb, že si nezjistili síly, postupovali velmi zbrkle. Naopak Čechoslováci zase bojovali s tím, co měli. A to bylo pár nábojů. I slepé náboje během bitvy použili, aby je pak odstrašili. Aby je odrazili od kasáren. Tak stříleli i slepými."
Kluby vojenské historie pomohly v areálu ředitelství Slezanu po 85 letech co nejvěrněji bitvu zrekonstruovat. Pomohly dobové dokumenty a svědectví.
Viktor Grossmann, vojenský historik: "No a bohužel ta přestřelka skončila tak, jak skončit musela. To znamená, že nakonec československý bílý prapor, velitel kapituluje, protože dochází munice a došlo mu, že v žádném případě není šance, aby kdokoliv přišel těm chlapů pomoct. Takže to takovým způsobem zakončili. Ale byl to opravdu boj se ctí, protože ty své kasárna nevydali bez boje. Což nakonec uznali i Němci a ty dotyčné později propouští. Takže, nebyly za to žádné tresty smrti nebo něco podobného."
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Byla to jediná jednotka v celém Československu, která se té německé okupaci postavila. Budeme se snažit zrekapitulovat i část toho dne. I činnost vojáků v kasárnách, kdy museli vykonávat práce, cvičení."
Anketa: 1.) "Bylo to dobré." – Co se vám na tom nejvíc líbilo? – "Střelba asi."
Anketa: 2.) "Bylo to super. Miluju takové válečné věci, takže za mě to byla nejlepší věc." – Co bylo na tom nejvíce zajímavé? – "Asi ten obrněný vůz."
Anketa: 3.) "Celkově, provedení, že do toho investují kluci spousty vlastní energie, spousty vlastních peněz a myslím si, že je fajn, že se takové akce ještě pořádají, abychom o svojí historii občas něco věděli."
Po celý den mohli lidé obdivovat ve Faunaparku vojáky v dobových uniformách i jejich výzbroj a další techniku.
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Dále je tady možno vidět i pár kusů vojenské techniky. Jak německé, tak československé. A v neposlední řadě tady máme různé dobové tábory. Ať československé, tak i německé. Ale i tady máme ukázku vojáků, takzvané Svobodovy armády, 1. československého armádního sboru v sovětském svazu. A to z toho důvodu, že několik občanů z Frýdku-Místku v této jednotce sloužilo a padlo. Dále potom tady máme na ukázku i malý stánek, ve kterém představujeme československou lidovou armádu. A to z toho důvodu, že Frýdek byl posádkovým městem až do roku 1994."
Viktor Grossmann, vojenský historik: "Byl tady zajímavý kanón Pak 35/36 v ráží 37 mm, aby se to nepletlo. No a je to reálná replika. Stejně tak tady byla použita reálná replika německého průzkumného obrněného vozidla SdKfz 222. No byli zde vojáci na koních, byli zde vojáci s těžkými kulomety, lehkými kulomety a tak dále."
Jan Labák, předseda Klubu vojenské historie Chotěbuz: "Asi takový nejzajímavější kousek, který tu máme, je československý tank vzor 33, který se používal v československé prvorepublikové armádě. Tento tank samozřejmě nezasáhl do bojů o Czajankova kasárna, ale vzali jsme ho tady proto, abychom ho lidem ukázali. Jak ta technika tenkrát vypadala a do čeho se vyvinula."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem moc rád, že rekonstrukci bitvy o Czajankova kasárna navštívilo tolik občanů města i lidé, kteří přijeli z větší dálky. Nakonec vydrželo i to počasí. Myslím, že akce se velmi povedla. A já už sem to říkal několikrát. Jsem moc rád, když se spojí dvě věci. Udělá se akce, která je populární, ale zároveň je připravena erudovaně a opravdu věrně rekonstruuje ty události, které pro dnešní dny mají velký význam."
V rámci samotné bitvy v roce 1939 nebyli na české straně žádní mrtví, pouze dva lehce zranění. Naopak na německé straně se uvádí až 18 mrtvých, šest desítek zraněných i poškozené obrněné vozidlo.