Na cestu po Moravskoslezském kraji se vůbec poprvé vydali účastníci Toxic Tour. Autobus měl namířeno na místa s nejhorším ovzduším. A to v době, kdy celý region sužoval smog. Na některých místech byly povolené limity prachu překročeny až šestinásobně. Pro cestující tak byly z recese připraveny i ochranné roušky. Navštívili největší znečišťovatele, hořící haldu, rekultivace a šikmý kostel svatého Petra z Alkantary v Karviné Dolech.
“Problémy ekologického rázu jsou všude v republice. Ať je to jižní Morava - vysychání nebo smog způsobený dopravou převážně v Praze. Řešíme tuhletu enviromentální tématiku velmi vážně,” říká Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany.
Kvalitu ovzduší v Moravskoslezském kraji ovlivňuje průmysl, doprava, lokální topeniště a také nečistoty, které do kraje míří ze sousedního Polska. Jednoznačně se nedá pomyslný koláč znečištění rozdělit v celém kraji na stejné díly. Na různých místech regionu je závislost kvality ovzduší daná osídlením, povětrnostními podmínkami a polohou.
“Ostrava by si mohla vzít příklad z německého podhůří, kde ta situace před 30 lety byla podobná. Dnes tam mají velkou regionální nízkoemisní zónu. Dramaticky snížili emise z lokálních topenišť a průmysl přeměnili spíše na inovativní. Mimochodem to vedlo k tomu, že zatímco z MS kraje se lidé stěhují pryč, tak do podhůří se mladí lidé hrnou. Je to příklad udržitelného rozvoje, dodává s úsměvem Miroslav Šuta, odborný konzultant, Centrum pro životní prostředí a zdraví.
“Všechny mapy ukázaly, že když je v Ostravě znečištěné ovzduší, tak v Polsku je daleko hůř, než u nás. Je to proto, že tam žije daleko více lidí, působí tam více kotlů a více se tam spaluje. Navíc u nás už se některá paliva dávno zakázána. Nemůžeme topit “bídou” anebo kaly. A v Polsku to zakázané není, navíc tam lidé topí co nejlevnějším palivem, aby energie byla co nejlevnější,” dodal Jiří Bílek, projektový manažer z VŠB-TU Ostrava.
Důsledkem používání nesprávného paliva v Polsku, jsou tamní obce mnohdy zahaleny do oranžového páchnoucího dýmu. V Česku se situace v návaznosti na kotlíkové dotace zlepšuje. “Chceme, aby se prodloužila podpora kotlů. Rádi bychom už zamezili podporu pro uhelné kotle a rádi bychom odstranili i kombinované kotle. “Celková částka, kterou stát věnoval na řešení této otázky je 9 mld korun, rozhodně není dostačující, aby přinesla kýžený efekt. Jen MS kraj by potřeboval 5 mld na to, abychom to v úbytku emisí dokázali poznat,” dodal Jan Nezhyba, garant programového bodu ŽP Pirátů.
“Já tady žiju od narození, tak jsem na něj poměrně zvyklá. Z tour mám výborný pocit, že se tady něco děje,” říká jedna z účastnic vyjížďky.
“Je to trošku depresivní výlet. Když jsem viděla ty komíny, tak mi šly slzy do očí,” říká žena, která použila ochranou roušku a hovořila s námi přes ni.
Pro výměnu kotlů bylo ve 2. kole kotlíkových dotací určeno 864 milionů korun. Ty jsou už vyčerpány. Lidé ale mohou pořád žádosti o kotlíkovou dotaci podávat. Kraj je bude přijímat až do počtu 10 000. Další miliardu korun pro náš region, která bude použita na kotlíkové dotace a ekologické projekty přislíbil ministr životního prostředí letos v únoru.
