Zavedení lodní dopravy po řece Odře je tak zase o něco blíže. Na polské straně už se chystají konkrétní technická opatření a také trasa umělého kanálu, kterým se lodě při cestě do Ostravy vyhnou chráněným meandrům u Bohumína.
Možná už za pár let se budou lidé chodit dívat na nákladní i výletní lodě kotvící v přístavech v Bohumíně nebo ostravských Mariánských Horách. Připravovaná vodní cesta by mohla být prodloužena až do přístavu u letiště v Mošnově.
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Jedna z těch variant je přístav na území Ostravy v Mariánských Horách. Studie však obsahuje i variantu prodloužení vodní cesty až na letiště v Mošnově. V takovém případě by Mošnov získal 4. dopravní mód, protože má letiště, železnici, silnici a měl by i přístav.”
Na téma vodní plavby se před několika dny konalo další jednání zástupců Polska a Česka. V současné době jde o vymezení trasy po řece Odře právě v úseku česko-polské hranice.
Umělý kanál pro lodní dopravu by měl vést podél chráněných meandrů po levém břehu řeky Odry na polském území.
Na trase se shodují jak město Bohumín, tak polská obec Křižanovice, a to i s ohledem na protipovodňovou ochranu a další rozvoj území. Polské ministerstvo by mělo po konzultacích s českou stranou rozhodnout o výsledné variantě do konce roku.
Od splavnění Odry si obě strany slibují konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu. Průmysl a intermodální logistika ve Slezské aglomeraci budou mít snazší přístup na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
Zástupci české a polské strany se shodli na společném postupu v jednáních o evropském financování projektu.
Jan Sechter, náměstek ministra dopravy: "Jednání v Bohumíně se odehrálo na symbolickém místě. Právě zde v rámci zkušebních plaveb poprvé dopluly nákladní lodě po Odře na naše území. Nachází se zde naše první dálniční spojení s Polskem. Zkapaciťnujeme železniční síť, plánujeme vysokorychlostní tratě. Ale to všechno nestačí s ohledem na budoucí hospodářský vývoj a naplnění cílů ochrany životního prostředí a klimatu, která vyžadují přesun nákladů ze silnic na železniční a vodní dopravu. Slezská aglomerace má přes 5 milionů obyvatel, je zde velký potenciál rozvoje hospodářství, a právě zde v úseku Koźle-Ostrava jednáme s Polskem o realizaci pilotního úseku Oderské vodní cesty. Dnes jsme navštívili přehradu Ratiboř, která bude chránit polská města před velkou vodou z českého území. Ukázalo se, že také v oblasti vodního hospodářství na Odře máme společné zájmy. Štětín byl vždy také českým přístavem, takže se těšíme že Odra bude magistrálou pro nákladní plavbu, ale bude mít význam i pro rekreaci.”Anna Moskwa, náměstkyně ministra námořního hospodářství a vnitrozemské plavby: "Po dnešním jednání mohu konstatovat, že pro Českou republiku je rozvoj plavby stejně tak zásadní jako pro Polsko, z čehož máme velkou radost. Spolupráce s Českem pro nás byla vždy důležitá, ale nyní po řadě jednání pro nás příprava projektu nabírá nové dimenze. Nyní byly provedeny na polské straně konzultace se samosprávami ve věci trasování Oderské vodní cesty a ukazuje se, jak je to vážné téma nejenom z pohledu regionálního, ale také přeshraničního. Na řeku nahlížíme nejenom jako na dopravní cestu, ale také s ohledem na retenci vody, protipovodňovou ochranu, hospodářství, cestovní ruch a vše co řeka přináší. Souhlasím s panem Sechterem, že všechny investice budeme realizovat tak, že budou příznivé pro životní prostředí.”
Lodě už přitom po Odře i Ostravici pluly. V 70. a 80. letech minulého století se konaly zkušební plavby s různým nákladem, včetně ocelářských výrobků nebo nákladních vozidel. V Bohumíně byl kvůli tomu v roce 1975 zřízen malý nákladní přístav. Lodě pak mířily většinou až do přístavu ve Štětíně.
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Já se vrátím do roku 2015. V tom roce 2015 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo tehdy iniciátorem vzniku platformy, která se jmenuje Oderské fórum a platforma v podstatě sdružovala jak z polské strany, tak z české strany příznivce řešení prodloužení splavnosti řeky Odry z polského Koźle až na území Moravskoslezského kraje. To se událo před pěti lety. My jsme mezitím realizovali jako sdružení projekt, který se jmenuje Odra OK a cílem toho projektu bylo vytvoření jakési úvodní studie, která by řešila, kudy vlastně ta splavnost povede jak na Polské straně, tak na české straně, jaké bude mít přínosy, jaké bude mít výhody, případně jaká bude mít úskalí. Dneska ta situace je taková, že my chápeme prodloužení slavnosti řeky Odry na území Moravskoslezského kraje jako věc, která by zcela určitě mohla v budoucnu odlehčit zejména silniční dopravě, protože úkol Evropské unie do roku 2030 v podstatě zní, aby se zhruba 30% zbožových toků ze silniční dopravy přesunulo na dopravu vodní a na dopravu železniční. Čili projekt, o kterém hovoříme, by určitě mohl mít významný dopad na ulehčení silniční dopravě, čili význam dopravní, ale ten dopravní význam není jediný. Těch významů by mohlo by samozřejmě daleko více, čili není to jenom to přesunutí zbožových proudů, ale je to velmi významné z pohledu ekologického, protože samozřejmě ta vodní doprava je ekologičtější, ta vodní doprava z pohledu ekonomického je levnější, dalo by se využít tady toho i v oblasti řekněme cestovního a turistického ruchu, ohromný by mohl být význam vodohospodářský ve smyslu regulace vody v krajině. Čili, to jsou všechno přínosy, které by tady ten projekt mohl mít.”
Financování vodní cesty by měly z větší části zajistit evropské peníze.
Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj MSK: “Momentálně se jeví docela zajímavá příležitost, a ta příležitost se jmenuje Aktualizace evropské dopravní sítě TEN-T. Ta se bude v nejbližší době na úrovni EU aktualizovat a myslím si, že pokud ty podklady, které jsme dali dohromady a teď myslím jako Česká republika a Polsko, řádně doložíme, zdůvodníme a komentujeme, tak je tady poměrně velká šance získání prostředků z evropských zdrojů.
”Jan Sechter, náměstek ministra dopravy: “Před týdnem jsem se sešel s náměstkyní polského ministerstva pro vnitrozemské vodní cesty. Myslím, že jsme velmi pokročili v projednávání toho budoucího přeshraničního vodního díla, které propojí Odru od Koźle až do Ostravy, a to tak, aby nám pro ostravsko-katovickou aglomeraci vznikla alternativa používat vodní cestu v tom intraindustriálním rozsahu. Prostě, aby se voda stala dopravní cestou. Přinejmenším do doby, než bude Odra splavná. Projednávali jsme i jednotlivé varianty, které vypracovává na polské straně její ministerstvo a konzultuje je s obcemi a regionální samosprávou a stejně tak na naší straně, kde je ten úsek kratší, tam potřebujeme zejména diskusi s Bohumínem, ale i s Ostravou. Myslím si, že obě strany směřují k nějakým optimálním variantám, které budou i z hlediska hospodářského, životního prostředí, ale i z hlediska občanů.”
