Stezka pro chodce, na kterou s posvěcením dopravního značení mohou vjet i cyklisté, se nachází v sousedství OC Nová Karolina, tedy v samotném centru Ostravy. Její délka činí přesně 3 metry a kniha rekordů kratší úsek vyhrazený pro chodce a cyklisty v České republice skutečně nezná.
Velmi zajímavá je historie rekordně krátké stezky. Zdá se, že tentokrát hlasitě zařehtal ostravský úřední šiml v erbu města. Místo, aby úředníci i policisté, kteří umístění dvou dopravních značek schválili, přiznali, že vytvořili paskvil s puncem nechtěného rekordu, vymýšlejí důvody, jak své rozhodnutí obhájit. Jako hlavním důvod přitom uvádějí samozřejmě bezpečnost. Mají totiž preventivně za to, že cyklista neumí na kolo nasednout, nebo z něj sesednout bezpečně jinde, než právě na chodníku. A právě proto tam vytvořili vyhrazený prostor pro nasedání a sesedání. Patrně jediný v zemi.
Vyjádření krajských dopravních policistů pro TV Polar tlumočila jejich mluvčí.
Značky tak podle policistů vytvořily na chodníku jakési depo, kde v oněch třech metrech může cyklista z kola seskočit, pak počkat na zelenou, aby mohl s kolem či koloběžkou přejít už jako chodec přes přechod.
V návaznosti na toto vysvětlení se dá předpokládat, že v zájmu zvýšení bezpečnosti cyklistů budou po celé zemi vznikat další podobná místa, kde dopravní značení cyklisty vyvede na chodníky, aby nemuseli ze svých bicyklů seskakovat u kraje vozovky, kde si přece jen mohou pravou nohu opřít o vyvýšený obrubník.
Mnohem zajímavější však je policejní vysvětlení, jak si má cyklista počínat v opačném směru.
Toto vysvětlení již přímo potvrzuje předpojatou policejní obavu z toho, že cyklisté neumí nasedat na svá kola. Aby tedy byla zajištěna jejich bezpečnost, vymysleli městští urbanisté a policisté dokonalý postup, při kterém se bezpečnost cyklistů rapidně zvyšuje. Přechod pro chodce samozřejmě překonají tak, že své kolo vedou vedle sebe. Na jeho konci však nezatočí vlevo, aby klasicky u obrubníku na bicykl nasedli a odjeli. Naopak, bezpečnější je pro ně podle expertů odbočit vpravo do vyhrazeného prostoru mezi dvě dopravní značky, tam své kolo otočit, následně ideálně po nasazení ochranné přilby, rutinním zkontrolování činnosti obou brzd, pohledovou kontrolou čistoty odrazek a doporučeným přidržením za libovolnou značku nasednout na kolo, a zejména pak s nutným opatrným ohlédnutím za sebe, zda nepřijíždí zezadu auto, se rozjet z chodníku do vozovky a dále pokračovat po Těžařské ulici.
Nejkratší pěší a cyklistická stezka se nachází na území obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Jejím autorem má být cyklokoordinátor, který by měl mít nejlepší přehled o potřebách cyklistů ve velkoměstě.
Své vysvětlení k důvodům zřízení třímetrového úseku pro cyklisty podal i autor opatření.
Třímetrový úsek byl tedy původně zřízen proto, aby v něm mohl cyklista po sjetí ze silnice vyčkat na zelenou pro přejetí vozovky. Protože jsou semafory drahé, musí z kola seskočit a přechod přejít pěšky, aby na druhé straně mohl pokračovat v jízdě.
Autoři rovněž argumentují silničním zákonem, který zakazuje řidiči, a tedy i cyklistovi, zastavit na přechodu pro chodce a také před ním ve vzdálenosti kratší než 5 metrů. Úředníci si v tomto případě vykládají zákon skutečně velmi striktně. Přestože by cyklista skutečně neměl zastavit zakázané vzdálenosti, může tak učinit bez potíží u obrubníku i oněch 5 metrů před přechodem, nebo těsně za ním a ve chvíli, kdy z kola sesedne, již není řidičem, ale chodcem. Je však možné, že město Ostrava bude bezpečné třímetrové prostory pro cyklisty vytvářet před každým přechodem pro chodce a přejezdy pro cyklisty a tím by se chvályhodně zasadilo o bezpečnější cyklodopravu. Dá se předpokládat, že by si na taková místa cyklisté časem zvykli.
Ať je však důvod zřízení jakýkoli, Ostrava má ve svém rejstříku další rekord, který se jiným obcím a městům bude jen těžko překonávat.
