Vůbec poprvé se na Gruň do Starých Hamer sjely bytosti a zvířata z širokého, dalekého okolí. Všichni se rozhodli vyzkoušet lidské pomůcky k lyžování. Čarodějnice odhodily košťata, včela sklopila křídla a všichni se na svahu předháněli v rychlosti a testovali slalomovou dráhu. Po nějaké době však své kouzelné přednosti začaly bytosti přece jen používat.
Anketa, "dospělé bytosti": Včela: "Já teda hodně létám. Včera jsme si s kamarádkou daly deset zlatých tequil a dneska mi to létá úplně samo." Čarodějnice: "Nejsou tady podmínky pro čarodějnice. Přeci jen slet čarodějnic je daleko."
Anketa, "mladé bytosti": Čarodějnice: "Jmenuji se Sára a jsem čarodějnice." Kde máš koště? "Tady, hůlky!" Čarodějnice: "Čarodějnice lyžuje jako my, akorát trošku hůř, protože to moc neumí." Klaunice: "Klaun jede, jede bez lyží, ale potom hned spadne."
Všechny postavy na svahu se snažily přivolat Slunce a jaro. To skutečně přijelo.
„Jaro, vítej! Už jsi tu? Předávám ti štafetu." Tuto větu pronesla paní zima, která jaru dala rampouch.
Anna Krpešová, paní "zima": "Já jsem byla velice krutá. Zima byla silná. Byly mrazy. No a teď už odcházím a přijde jaro."
"Děkuji ti, zimo. Jsem ráda, že už jsi mimo. Běž! A už mi tady nesněž! Teď tu budu zase já, než mě léto vystřídá."
Jaro je však ještě velmi malé a sněhu jsou u nás zatím desítky centimetrů.
Eva Tořová, starostka Starých Hamer: "Já jsem strašně ráda, že tahle akce je. Že je zaměřená na děti, že tady, kromě lyžování, jsou i koně, občerstvení. Je tady fajná parta lidí."
Radim Blahuta, "klaun", organizátor akce: "Jsme chtěli, aby přišli, aby přivítali to Slunce barevnými maskami, protože Sluníčko dává barvu. Tak jsme chtěli, aby to Sluníčko za námi přišlo a vylezlo."
Veselé loučení se zimou proběhlo na starohamerském svahu vůbec poprvé. V akci ale organizátoři chtějí rozhodně pokračovat.
