Stovka
účastníků Konference o autismu si poslechla hned několik
přednášek,které pojednávaly především o tom, jak začlenit
lidi s autismem do společnosti, a které organizace jim při tom
mohou pomoci. Zatímco v době školní docházky se děti učí
ve speciálních školách, dospělí po ukončení vzdělání musí
hledat vlastní cestu. A to je těžké především pro ty, kteří se
o člověka s poruchou autistického spektra starají.
"Máme lidi, kteří jsou hendikepovaní velmi lehce a vůbec nic na nich nepoznáte. Na druhé straně toho spektra jsou lidé, u nichž se autismus pojí s velmi těžkou mentální retardací. Mají velké problémy v chování.A to chování vyžaduje velmi intenzivní a náročnou péči lidí okolo," vysvětluje Magdalena Thorová, ředitelka Národního ústavu pro autismus (NAUTIS), která konferenci zahájila.
Toto
mentální vývojové postižení se projevuje nejčastěji okolo
druhého roku života. Malé děti nerozumí svému okolí, nereagují
na podněty a špatně se socializují. Pomoci v tom mohou
sociální zařízení.
„Řešíme
dlouhodobě, že se na nás obracejí maminky nebo pečující osoby,
že by chtěli zřídit nějakou sociální službu pro tuto cílovou
skupinu,“ podotýká Monika Čermínová, koordinátorka komunitního plánování sociálních služeb opavského magistrátu."
Své
o tom ví také Markéta Bubíková, která se stará o dnes už
dospělého syna s autismem. Také proto byla jednou z těch,
kteří usilovali o vznik stacionáře, kde by mohli dospělí lidé
s tímto vývojovým mentálním postižením trávit čas bez
svých rodičů či opatrovníků.
"Těm
lidem, rodičům, opatrovníkům chybí především volný čas.
Prostor setkávat se s jinými lidmi, vyřídit si různé záležitosti," snaží se přiblížit kolotoč péče, která trvá v podstatě nepřetržitě 24 hodin," říká Bubíková.
Odborníci odhadují,že lidí s poruchou autistického spektra je ve společnosti 1-2%. Případů každoročně přibývá také díky lepší diagnostice především u nejmenších dětí. Není ale výjimkou,že toto onemocnění je diagnostikováno také dospělým.
