Ochranný oblek, troje rukavice, respirátor, štít, brýle, gumové boty, návleky... to všechno si musí zdravotníci obléknout, když se chystají za pacientem s koronavirem.
Čtyři desítky zdravotních sester a ošetřovatelek z interního oddělení Slezské nemocnice změnily zásadně svou práci. Pacienty s cukrovkou, nemocným srdcem či cévami teď vystřídali lidé nemocní koronavirem.
Hana Hozová, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči, Slezská nemocnice v Opavě: „Jsou vyčerpaní, potřebují už odpočinek. Všichni pracují na maximum. Bohužel, spousta zdravotníků se musí přesouvat z domovských oddělení na kovidová.“
A právě nové pracovní prostředí, náročná péče o pacienty s koronavirem a absence delšího odpočinku, může vést k nervovému vypětí.
Šárka Postupová, vrchní sestra interního odd. Slezská nemocnice, Opava: My víme, jak se chová ta určitá nemoc, na kterou jsme zvyklí, třeba i infarkt myocardu, ale když je k tomu ještě koronavirus, tak je to pro nás nevyzpytatelné.“
Své o tom ví klinický psycholog Lukáš Humpl, který je k dispozici na krizové lince pro pracovníky ve zdravotnictví. Od dubna jich zavolaly stovky. Obavy z nákazy teď vystřídaly pocity zmaru.
Lukáš Humpl, klinický psycholog a mluvčí ZZS Moravskoslezského kraje: „Zdravotníci, a mluvil jsem s takovými, velmi těžce nesou, že na jejich oddělení umírají pacienti, o které se starají. Vnímají, že epidemie nabývá na síle.“
S vysokým nasazením pracují také záchranáři. Na přelomu roku se potýkali až s 60 % nárůstem výjezdů. Situaci znepříjemňoval i fakt, že si lidé zavolali záchranku kvůli problému, který je neohrožoval na životě – několika aftám či zvrtnutému kotníku.