Lidoví řemeslníci, spousta dobrého jídla a pití, dílničky ve Slezance, stánky s velikonočním zbožím a pestrý kulturní program. Velikonoční jarmark si na Horním náměstí v Opavě užily davy lidí.
Soňa Wenzelová, ředitelka SVČ Opava: “Během tří dnů navštívilo velikonoční trhy spousta lidí. My jsme za to moc rádi, samozřejmě tomu přálo i počasí i to, že ty trhy se konají jenom tři dny.”
anketa: řemeslníci: “Máme tady břidlici a připomínáme si tím řemeslo, které v Nízkém Jeseníku kdysi, v 19. století začalo, ale postupně vymizelo, protože dneska už tuto práci dělají stroje. Děláme hlavně srdíčka, ale kdysi se takto štípaly střešní tašky. Když se ohlédnete, tak tady je takový nárožní dům s kopulí a tu břidlici tam dosud najdete.”
“Nabízíme dřevěné a proutěné výrobky, výrobky ze dřeva, ovčí vlny, vepřovice, případně nějaké hračky. Výsledky jsou dobré, Opava bývá vždycky jedna z našich nejlepších velikonočních trhů.”
Pavlína Tomanová, pedagog volného času, SVČ Opava: “Udělali jsme dílničky na Velikonoce, takže tady je takový trávníček, nebo někdo říká brambora. Ze začátku je to brambora a když ji budou zalévat, potom z toho bude ten trávníček, ze kterého roste tráva, může být holka i kluk. Potom tady máme kyčky neboli pomlázky, ty pletou zase kluci. Dál tady malují vajíčka přímo na vajíčka, nebo na papírové kraslice, které jsme dětem vystřihli. Zájem je velký.”
Během Velikonočního jarmarku vystoupily cimbálové muziky, folklorní soubory, Jakub Děkan a band, nebo písničkářka Kaczi. Ukončen byl tradičním vynášením Mařeny a Mařaka z Horního náměstí k řece Opavě.
Soňa Wenzelová, ředitelka SVČ Opava: “Protože máme dneska smrtnou neděli, na kterou si holky připravily svoji Mařenu. Je to vlastně sláma ve tvaru panenky. Tady na Opavsku se traduje, že na Mařenu půjčovala poslední nevěsta z masopustu své šaty a takhle nazdobenou Mařenu holky vynesly k řece, tam ji zapálily a hodily do vody. To je vlastně takové rozloučení se zimou. Kluci, protože jim to bylo líto, tak si na Opavsku vytváří svého Mařáka, kterého taky vynáší k řece.”
Dříve ho nenosili k řece, ale na pole, kde ho spálili.
