Za těmito dveřmi zůstávaly desítky let ukryté i stopy po německých vojácích. Objekt OPS 18 u Sádrovce se letos v rámci Otevřených bunkrů vůbec poprvé zpřístupnil veřejnosti. Na jeho stěnách se dochovaly kresby z roku 1944.
Ivana Večeřová, KVH Opava: “Ty malůvky, asi nejspíš, aby jim to připomínalo domov, tak jsou to takové krajinky, květinky. Samozřejmě měli tady i nápisy ohledně disciplíny.”
Čas ale kresbám moc nesvědčí. Část z nich poškodila voda a postupně mizí. Členové Klubu vojenské historie se bunkru věnují od roku 2020. Nejdříve museli bojovat s křídlatkou před objektem, nepořádkem uvnitř a zatopeným spodním patrem.
Ivana Večeřová, KVH Opava: “Uvnitř, protože tam bydleli bezdomovci, takže to bylo zanesené spousty nepořádku. Postupně se snažíme to nějak zakonzervovat, opravovat a zprostředkovat lidem, aby mohli se sem aspoň občas nahlédnout. A pokud to vyjde a nebude tady už tolik vody, tak se budeme snažit udělat tady i nějaké výstavní prostory.”
Jednou by se tu tak mohly objevit také válečné artefakty, které klub během let nashromáždil. O historii pevností je přitom mezi lidmi zájem. Řada návštěvníků nezůstala pouze u jednoho objektu.
anketa: návštěvníci opevnění: “Teď je pátý, byli jsme v Darkovičkách, v Milostovicích, ve Velkých Hošticích a tady u Sádráku. Mně se asi nejvíc líbilo ve Velkých Hošticích, tam to bylo moc pěkné a Milostovice tam to mají asi nejvěrnější, nejvíc, jak se to říká, těch věcí z války původní. A super, neměli jsme to v planu a perfektní výlet, já jsem z toho nadšený úplně.”
“Líbí se mi to, jsou tu vlastně místa, kde jsem se předtím nedokázal dostat a vždycky mě to zajímalo. Tohle je pátý po cestě, procházely tady dějiny, sloužily i někomu jinému, než těm, co to postavili.”
Každý z devíti otevřených bunkrů nabídl něco jiného – od původního vybavení přes technické zajímavosti až po příběhy lidí, kteří v pevnostech sloužili. Pro některé návštěvníky má navíc zdejší opevnění i osobní rozměr.
anketa: jeden z návštěvníků opevnění: “Se synem jsme si udělali výlet, i že dnes jsou otevřené bunkry. Vzali jsme to od bunkru 25, který je na trigometru, který je ten nejvybavenější, který má dva kanony. Pak jsme tady byli vedle, na tom lomeném bunkru, kde ho spravují. Tam byly zase docela zajímavé informace i k té linii betonové. No a teďka tady, ty zajímavé kresby, jak si to Němci vyzdobovali, evidentně vyzdobovali, když se nudili a dělali si to tady pěkné. No a vlastně můj děda tady dokonce v tom jednom z těch bunkrů sloužil.”
Otevřené bunkry tak letos nabídly nejen cestu do podzemí, ale především do minulosti Opavského Slezska. A díky práci dobrovolníků se postupně daří zpřístupňovat i objekty, do kterých se veřejnost ještě donedávna vůbec nedostala.
