Ostravané v loňském roce vyprodukovali 117 000 tun odpadu, což je na občana 434 kg. Z toho bylo 52 000 tun směsného odpadu, který byl na nové moderní třídicí lince vytříděn, a na skládce tak skončilo pouze 30 000 tun.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "Třídící linka je zatím první česká technologie na třídění směsného komunálního odpadu. Je to taková poloautomatická třídicí linka, kde opravdu ten proces třídění hlavně dělají stroje, ale ve třech bodech je doplněn i lidskou silou. Hlavně je to taková kontrola. Stroje nikdy nejsou úplně stoprocentní. Tahle linka, kromě toho, že třídí směsné odpady, umí třídit i odpad ze žlutých kontejnerů, čili plasty, nápojové kartony a kovové obaly. A my z obou těch proudů odpadu dokážeme díky té lince vytřídit jednak materiály k recyklaci, čili k materiálovému využití, a jednak takové, ze kterých je přímo jako součást této třídicí linky i technologie na výrobu tuhého alternativního paliva pro teplárny."
40 % materiálů, které skončily na skládce se tak podařilo využít materiálně nebo energeticky. Ostrava si velmi zakládá na tom, že jen slepě netřídí, ale má odbyt pro takto vzniklé produkty. Zájem je o některé plasty, papírové kartony i o sklo. O co zájem není, se pomele do paliv, které na míru OZO míchá pro teplárnu v Přerově nebo cementárnu v Hranicích.
Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: " To, že něco vytřídí, neznamená, že to je využito, protože konkrétně z plastů je prodejných. Čili v našem pojetí je využitelných třicet procent. Těch sedmdesát procent je využitelných. My to děláme energeticky, čímž jsme schopni sto procent plastů využívat. A vůbec nerozlišuji energetiku a materiálové využití. Je to prostě využití. To nekončí na skládce. Ministerstvo bohužel spoustu let preferovalo pouze jediný způsob materiálového využití, a to dneska chybí. Pokud chceme odklonit odpady od skládek, jednoznačně musí přijít éra energetického využívání odpadů. Bez toho jsou ty řeči o odklonění od skládek nesmysl."
Osvědčil se také single stream, kdy u rodinných domů vyhazují obyvatelé papír a plasty do jedné nádoby. Tento systém chce město letos rozšířit do Hrabové.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Může se vypořádat se vším materiálem, tedy vlastně z těch 117 000 tun, které Ostrava vyprodukuje. Nicméně je to zatím zbytečné, protože i kdybychom nasadili veškerou techniku a všechno začali třídit, tak s velkou pravděpodobností by ten vytříděný odpad zase skončil na skládce, protože v dnešní době nemá koncovku."
Za odvoz a zpracování komunálního odpadu platí lidé v Ostravě ročně 720 Kč, děti a senioři do 65 let pětistovku. Město na odpadové hospodářství doplácí přes 160 milionů korun ročně.
