Expozice pravěkých obrů v životní velikosti, kteří byli vytvořeni umělci ve formě přesných paleontologických rekonstrukcí, bude v prostorách Avionu vystavena až do 10. února 2013.
„Návštěvníci, kteří chtějí o těchto gigantech žijících před mnoha tisíci lety vědět více, mohou využít pravidelných prohlídek s odborným průvodcem zdarma. Ve všedních dnech probíhají každou celou hodinu od 16 do 18 hodin, o víkendech pak od 14 do 18 hodin. Start prohlídky je vždy u infostánku (v blízkosti C&A). Kromě toho děti i dospělí mohou v dětském kině v prostorách food courtu zhlédnout dokument „Mamut: titán doby ledové", který je zde promítán po celý den," přibližuje výstavu Kateřina Ježková, ředitelka Avion Shopping Parku v Ostravě a dodává, že výstavu mohou využít k bezplatné exkurzi také žáci mateřských a základních škol.
A jak vlastně trojrozměrné modely těchto gigantů vznikly? Práce umělců začíná vytvořením ocelové nosné kostry zvířete, ta je obalena polystyrenem, který tak dá zvířeti hlavní podobu. Dlouhá srst je na modelech nahrazena barveným lnem, krátkosrstá zvířata jsou pokryta srstí dnes žijících savců s ohledem na tehdejší vzhled. Zkušení modeláři se pak věnují zasazení očí, modelaci očních víček, zubů, drápů, uší a kopyt. Jedná se tak o přesné paleontologické rekonstrukce pravěkých zvířat v životní velikosti. Paleontologové odpovídali za odbornou správnost každého modelu a výtvarníci s modeláři se zaměřovali na jejich vizuální stránku, dali jim výraz, čímž se výsledné dílo odlišuje od strnulých muzejních exponátů. Díky tomu si tak návštěvníci Avionu, největšího obchodního centra na severní Moravě, mohou při pohledu na tato pravěká zvířata zblízka uvědomit, jak ohromující byla jejich velikost a jak úžasní tvorové to byli.
Po celou dobu výstavy od 11. ledna do 10. února bude zároveň probíhat soutěž o týdenní výhry, v rámci nichž získá vždy pět výherců zajímavé ceny od partnerů akce. Na závěr bude vyhodnocena i hlavní soutěž o zájezd do rakouských Alp pro celou rodinu. Bližší informace naleznete na stránkách Avionu nebo v infocentru.
Doba ledová - obecné informace:
Čtvrtohory neboli kvartér jsou nejmladším obdobím v historii Země. Začaly přibližně před 1,8 miliony lety a trvají doposud. Pro konec třetihor a hlavně pro čtvrtohory je charakteristické výrazné kolísání teplot, kdy se střídala období chladnější, které nazýváme dobami ledovými (glaciály), a období teplejší - doby meziledové (inter¬glaciály). S klesající teplotou přibývalo srážek, tvořily se sněhové příkrovy, které se postupně měnily v ledovce, jež pokryly velkou část Evropy a Severní Ameriky. Odhaduje se, že během dob ledových se průměrná teplota ve střední Evropě pohybovala pod bodem mrazu, oproti dnešním cca 9°C. V dobách meziledových byla naopak průměrná roční teplota asi o 2-5°C vyšší než dnes.
Doba ledová - fauna a flóra:
Zalednění během dob ledových způsobilo pokles mořské hladiny, na pevninách se rozšířily stepi a tundry, které během dob meziledových vystřídaly lesy. V tundře střední Evropy rostly převážně mechy, lišejníky a různé zakrslé formy dřevin, např. zakrslá polární vrba, bříza nebo borovice. Na našem území se proháněli mamuti, srstnatí nosorožci, pižmoni, sobi, vlci či polární lišky. S oteplením je vystřídala lesní vegetace a ze zvířat například daňkové, jeleni, medvědi či jezevci.
MAMUT (MAMMUTHUS PRIMIGENIUS)
Rozšíření: Evropa, Asie, Severní Amerika
Období: Žil před 2 miliony až 11 000 lety
Rozměry: První formy poddruhu Mammuthus primigenius fraasi dosahovaly v kohoutku 4,3 m
Mamuti byli mohutná zvířata přizpůsobená životu v tundře, na travnaté stepi či okraji tajgy. Měli relativně kratší nohy než současní sloni, hlavu však větší a vyšší. Velké, přes 4 metry dlouhé kly měli ohnuty směrem k sobě, používali je jako radlici k odhrabávání sněhu. Proti drsnému klimatu byli vybaveni dlouhou 20 až 60 cm srstí. Žili ve stá¬dech jako současní sloni. Podle nalezených rostlin mezi zuby a zbytků v žaludcích se živili travnatou vegetací arktických stepí.
PÁSOVEC (GLYPTODON)
Rozšíření: Jižní, Střední a Severní Amerika
Období: Žil již před 40 miliony lety, poslední exempláře vymírají před 10 000 lety
Rozměry: délka 2,5 až 3,5 m, výška 1,2 až 1,5 m, hmot¬nost až 2 tuny
Glyptodoni vyznávali velmi nenáročný způsob života s velmi širokou potravní paletou. Chrup byl tvořen kolíkovitými, stále do¬růstajícími zuby. Stoličky glyptodonů byly až 20 cm dlouhé a 5 cm široké, ve tvaru tří srostlých sloupců v sadách po šesti v každé čelisti. Celá tato sada zubů fungovala jako velmi výkonný mlýn na rostlinnou stravu. Končetiny byly vybaveny mohutnými drápy, tělo kryla mozaika tisíců do sebe zapadajících kostěných destiček (silných 1 až 7 cm). U některých druhů byl ocas pozměněn v kostěný kyj pokrytý tupými ostny.
ŠAVLOZUBEC SMILODON (SMILODON POPULATOR)
Rozšíření: Jižní a Severní Amerika
Období: Žil před 2,5 miliony lety, poslední exempláře vymírají před 11 000 lety
Rozměry: největší druh Smilodon populator dosahoval délky těla kolem 2,2 m, výšky v kohoutku 1,2 m a hmotnosti mezi 220 až 360 kg
Smilodon byl zástupcem extrémně specializované skupiny Macharodontinae. Někdy je neprá¬vem označován jako „šavlozubý tygr", přestože se skupinou Pantherinae nemá nic společného. Machairodi byli skupinou šelem, kterým se vyvinula takzvaná „šavlozubost". Jedná se o výrazné prodloužení a příčné zploštění horních špičáků, které umožňovaly lépe „krájet" potravu. Hlavní potravou byli drobní kopytníci, ale i mršiny.
NOSOROŽEC (ELAMOTHERIUM SIBIRICUM)
Rozšíření: Evropa, jihovýchodní Rusko, Čína
Období: Žil před 2 miliony let, vymřel před 10 000 lety
Rozměry: přes 2 metry v kohoutku, délka těla 5 až 6 metrů, hmotnost až 5 tun
Jednalo se o mohutného představitele skupiny nosorožců, který se ale i přes svou velkou hmotnost vyznačoval velmi slušnou pohyblivostí. Na lebce čněl impozantní keratinový roh dosahující délky až 2 metrů. Druhým významným znakem byl unikátní chrup bez přítomností stoličkových kořenů, což umožňovalo stálý růst zubů. U takto velkého savce jde o výji¬mečný úkaz. Vyskytoval se v otevřených stepích, popřípadě na pobřeží řek, kde se živil trávou a rákosy. Elasmotérium mohl být předobrazem mýtického zvířete - jednorožce.
JESKYNNÍ LEV (PANTERA LEO SPELAEA)
Rozšíření: celá Evropa, sever Asie až po Dálný východ
Období: Žil před 370 - 12 tisíci lety
Rozměry: asi o 10 % větší než současné největší poddruhy lvů, měl až 120 cm v kohoutku, délku těla 2,1 m a hmotnost přes 300 kg
Jednalo se o relativně velké formy lvů, jež měli okrouhlé odstávající uši, ocas zakončený střapcem, nepřítomnou nebo minimálně vyvinutou hřívu. Někteří měli na těle slabé pruhy jako u tygrů, ale ne tak výrazné. Typickým prostředím jeskynního lva byly otevřené periglaciální (příledovcové) stepi, ale nevyhýbal se ani jehličnatým lesům. Lovil hlavně středně velkou zvěř jakou jsou koně, zubři, sobi a jeleni. V zimních měsících pravděpodobně napadal i jeskynní medvědy a obsazoval jejich brlohy. I tyto severní populace lvů pravděpodobně lovily ve smečkách podobně jako jejich afričtí příbuzní.
