S trochou nadsázky lze říci, že dějiny Jeseníků psali pastevci. Existuje o tom mnoho hmotných i nehmotných důkazů.
„První stálí obyvatelé, kteří se v těchto lokalitách vyskytli, byli právě pastevci, kteří vyráběli sýry, žinčici a podobně už od 17. století a možná ještě dříve od století 16., 15.,“ popisuje historik Matěj Matela z Vlastivědného muzea Jesenicka v Jeseníku.
I ty nejvyšší partie Jeseníků kdysi od jara do podzimu spásávala velká stáda skotu a ovcí. Na zimu je pastevci sháněli do údolí.
„Všechny horské chaty, které tam dnes známe, ty ikonické stavby jako je Ovčárna, Švýcárna, tak to jsou všechno původně salaše, na kterých hospodařili ať už Švýcar Egerter na Švýcárně nebo matka Grohalová, legendární, na Ovčárně a vytvářeli specifický genius loci těchto hor,“ dodává Matěj Matela.
Po druhé světové válce pastevectví na horách zaniklo. Dnes se ochranáři pastvu snaží obnovit. Dobytek zde nejenže neškodí, ale naopak přírodě prospívá.
„Když tam tehdy spásaly krávy a ovce ty bylinky, tak tam bylo daleko pestřejší flora. Začali před několika lety vracet tyto aktivity na nejvyšší partie Jeseníků do okolí Ovčárny, do okolí Švýcárny, protože zjistili, že to má velká význam,“ dodává Matěj Matela.
„Ten pohyb zvířat po loukách a práce jejich kopýtek, tak jak rozrušují drn, tak by asi bylo žádoucí, kdyby to bylo ve větší míře, protože tím pádem se naruší povrch, ta ostřice ustoupí a ty rostliny, které nemají dodnes kde zakořenit, tak daleko lépe zakoření,“ potvrzuje historik Igor Hornišer z bruntálského muzea.
Výstava byla vytvořena už v loňském roce. Bruntálskému muzeu ji zapůjčilo Vlastivědné muzeum Jesenicka v Jeseníku..
