Uprchlickým zařízením ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku procházejí každý den stovky Ukrajinců, kteří ze své vlasti utekli před válkou. Přesto, že se jim vesměs ulevilo, když se dostali do bezpečí, většina má strach o své blízké, kteří na Ukrajině museli zůstat.
Na útěku z Ukrajiny si lidé s sebou vzali jen to nejnutnější. Některým dělají společnosti i psi, kočky nebo králíci.
Azylantka: “My pojedeme do Prahy, ale ještě nevíme ke komu. Moc děkujeme za vřelé přivítání. Jsme v teple, dostali jsme najíst, umyli jsme se, moc děkujeme.”
Azylantka: “Já jsem přijela z Mariupolu a děvčata ze Záporoží. Chtěli bychom u vás pracovat. Máme s sebou i malé dítě a u nás není kvůli válce žádná práce. Nemůžu tady vzít ani celou rodinu.” Jste tady všichni, nebo tam někdo od vás zůstal? “Ano, někteří tam zůstali. Syn nemůže vycestovat, ten musí bojovat. Ale zůstala tam i snacha a bratr. Celé město je obklíčené a není možné nikam odjet.”
Někteří Ukrajinci se na naše území dostávají po vlastní ose, drtivá většina však přijíždí od ukrajinsko-polských hranic evakuačními vlaky. Už tam je kontaktuje cizinecká policie, aby s nimi vyřídila všechny nutné formality. Ve Vyšních Lhotách se pak Ukrajinci třídí podle toho, jestli mají kde bydlet, nebo využijí nabídky státu.
Jan Piroch, mluvčí Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra: “Toto zařízení funguje jako registrační humanitární středisko od soboty. Do té doby to bylo zařízení pro zajištění cizinců. My jsme museli rychle ty zajištěné cizince transferovat do ostatních zařízení, které máme v Balkové a Bělé-Jezové. Už v tu sobotu začali přicházet první Ukrajinci. Do teď prošlo tímto zařízením asi 1000. Dnes ráno jich tady bylo 500. Momentálně se transferují dál. Buď chtějí po vlastní ose, kdy tady mají nějaké známé, příbuzné a vědí, kam jedou, ti se transferují na ostravské hlavní nádraží. Nebo je potom našimi autobusy odvážíme do ostatních zařízení. Máme nasmlouvané a zařízené kapacity po celé republice, přibližně 5 tisíc lůžek.”
Pomocnou ruku ve formě nejen ubytování chce i havířovská radnice.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Tam je i důležitý aspekt u toho dlouhodobějšího řešení, že někteří ti lidé se vyjadřují, že mají zájem pracovat, že nechtějí být přítěží systému. Takže my i dáváme dohromady nějakou spolupráci v rámci spolupráce s úřadem práce a i s našimi příspěvkovými organizacemi a městskými firmami, protože máme některé profese, který bychom byli těmto lidem i nabídnout.”
I v Havířově je pobytové středisko, to je však primárně určeno pro lidi, kteří žádají o azyl.
Jan Piroch, mluvčí Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra: “Pobytové středisko v Havířově je určeno především žadatelům o mezinárodní ochranu. Ti tam pobývají a veškeré volné kapacity budou využity i pro tyto ukrajinské občany. “
V současné době je v azylovém centru kapacita navýšena na 200 osob. Obsazenost je nyní 70.
