Systém smart metering není ve světě žádnou novinkou, ale v Ostravě oproti jiným destinacím, byl zaveden poměrně masově. Je nasazen na čtyřech a půl tisících odběrných místech. A každé tři měsíce přibývají další. ”Ta služba je založena na tom, že na vodoměrech našich zákazníků nasadíme odečítací hlavu. Ta pak přenáší informaci o tom průtoku vody do tzv. sběrače, který následně informace posílá do databáze. A pak už jsme s nimi schopni pracovat,” říká ředitel OVAK Petr Konečný.
Data pak využívá společnost například pro fakturaci odběru vody, zjišťování nějakých anomálii anebo ztrát vody ve vodovodní sítích. Data mohou stejně dobře využít i zákazníci. Musí si zřídit elektronický účet, a pak mají přístup k celé historii spotřeby na svém odběrném místě. ”Především si mohou uvědomit jaká je charakteristika jejich spotřeby. Anebo mohou zjistit, že třeba mezi 2 a 3 hodinou v noci, kdy všichni spí, dochází k odběru vody, a to můžeme být signál, že například protékají nějaké spotřebiče v domácnosti,” dodává ředitel OVAK.
Nové trendy ve vodárenství, ale i provozování vodovodů a kanalizací bylo téma pro zástupce Svazů měst a obcí. Zejména ty malé se často potýkají s problémy. .”Především na malých obcích je to složité kvůli nedostatku odborných zaměstnanců, v nedostatku zkušeností a v nedostatku času. V podstatě orientovat se ve všech platných zákonech je velmi složité. A zvláště na malé obci, kde je jeden starosta a jedna, dvě úřednice, říká Dagmar Novosadová, člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR, starostka Kunína.
Odborníci se zaměřili mimo jiné také na velmi rozdílné ceny za vodné a stočné v České republice. Cenu ovlivňuje investování do plánu obnovy a tím jsou ve vodném a stočném započítány i náklady na budoucí obnovu majetku. ”Jsou tací, kteří k tomu přistupují poctivě a šetří na to, aby vyměnili třeba čerpadla nebo další zařízení a na druhé zařízení jsou takoví, kteří mají vodné a stočné jako politickou kulturu a kladou důraz, aby cena byla co nejnižší, ale zároveň se tam neplní zákonné věci, nespoří na budoucnost a někde ani nejsou pokryty náklady na infrastrukturu,” komentuje stav na českém vodohospodářském trhu Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí.
Účastníci konference hovořili o nejnovějším vývoji legislativy, jako je například Koncepce na ochranu před následky sucha nebo Strategický rámec Česká republika 2030. Hodně diskutovaným tématem byla i ochrana osobních údajů. ”Systém postihuje i vodárenské společnosti, protože uzavírají množství smluv, proto se na toto musí zaměřit. Pak to jsou také nové technologie, které umožní zvýšit kvalitu odpadních vod anebo zvýšit kvalitu pitné vody, atd.,” dodává Oldřich Vlasák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.
Stranou témat nezůstala ani problematika sucha a zadržování vody v krajině. V České republice se zhruba polovina pitné vody vyrábí z povrchových zdrojů a druhá polovina z podzemních vod. “V posledních letech se v některých regionech řešilo sucho. Proto musíme do budoucna posílit zdroje, zajistit dostatečné zdroje pro výrobu pitné vody. Musíme se tedy lépe zachovat ke srážkové vodě, musíme ji zadržet, musíme stavět retenční nádrže a nedovolit jí, aby odešla z ČR během několika dnů. Musíme vybudovat nové přehrady, které budou zadržovat dostatek vody pro výrobu pitné vody,” říká předseda představenstva SOVAK František Barák.
Experti se na konferenci shodli, že je třeba vybudovat koordinovanou skupinu, která by se měla zabývat koncepcí na 40 až 50 let.
