Entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie PřF OU si pro svůj výzkum jako modelový druh vybrali kobylku kuželohlavou (Ruspolia nitidula), která se v Česku znovuobjevila v roce 2006 na jižní Moravě po zhruba padesátileté absenci.
Petr Kočárek, člen vědeckého týmu PřF OU: „Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti. Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme tak pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou.“
Data ukázala, že od roku 2006 urazila kobylka od hranic s Rakouskem desítky kilometrů na sever.
Oto Kaláb, specialista na geografická modelování: „Kobylka se šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometrů ročně. Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají (např. hory). Provedli jsme tak analýzy nákladových vzdáleností (Least-cost path analysis) a s jejich pomocí jsme vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost stanovišť pro šíření tohoto druhu (Habitat Suitability Modelling).“
Své závěry vědci Přírodovědecké fakulty OU nedávno publikovali v prestižním časopise Insects. Podle závěru studie se kobylka kuželohlavá za pouhých 15 let stala na řadě místech v Česku běžným druhem, což je podle vědců jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny hmyzu v krajině v době globálních klimatických změn. Podobnou trasu expanze s velkou pravděpodobností využívají také další druhy, včetně nepůvodních a invazivních. Sledovaná kobylka je ale podle vědců neškodný druh.
