Studenti třetích ročníků Slezského gymnázia si připravili pro své spolužáky neobvyklou výuku. V rámci tzv. Dne D se rozhodli analyzovat sdělovací prostředky. Zaměřili se na negativní dopad nepravdivých informací na sociálních sítích, v televizi či v rozhlase. Chtěli také ukázat, jakým způsobem si vybírat mezi zprávami ta sdělení, která jsou užitečná.
„Řada lidí věří všemu, co se kde píše a vysílá a nezjišťují si z více zdrojů informací, " objasňuje výběr tématu učitelka Kamila Tkáčová.
Za katedrou stanuli odborníci, kteří mluvili o tom, jak bezpečně využívat internet, analyzovali reklamní strategie nebo zabrousili do 50. let minulého století, kdy sdělovací prostředky zdatně sloužily k manipulaci lidí. A také se učili přemýšlet nad tím, co a jak jim vlastně média předkládají.
„Masovými médii, zejména těmi mainstreamovými je nastolována agenda toho, co bychom měli mít rádi a co by nás mělo bavit,“ přemýšlí hudební publicista Vojtěch Tkáč.
Kromě odborníků přestoupili před své vrstevníky také samotní studenti. Témata si vybírali sami. Podle toho, co je zajímá.
„Moje přednáška je o tom, jak politici ovlivňují svou kampaň tím, že využívají líbivá gesta na zvýšení popularity, svěřila se studentka Nikol Gollová.
Zhruba půlhodinové přednášky a vůbec celý Den D si studenti připravovali během několika měsíců v rámci společensko-vědního semináře.
„Každý z nás se zamyslel nad tím, co by ho zajímalo a o čem by chtěl mluvit. Pro někoho byly největší problém dezinfomrace, tak se ujal tohoto tématu.“ popisuje studentka Kateřina Trulleyová.
Studenti si mohli vyslechnout celkem 15 přednášek. Nejvíce je zajímalo téma youtuberů, kyberšikana nebo formování hudebního vkusu médii.
