Zatímco nukleární medicína je nejmladším oddělením Slezské nemocnice, sídlí v nejstarší budově zdejšího areálu. Vyšetření s pomocí speciální látky může trvat několik minut nebo i hodinu a půl. Ročně jej absolvuje na 7 000 pacientů.
„Pacient přijde sem, do aplikační místnosti, . Tady jej zvážíme, protože látka se chystá podle váhy pacienta,“ říká zdravotní sestra Martina Podolínská.
Radiofarmaka se připravují přímo pro konkrétního člověka a vyšetření, v moderní laboratoři s přísnými provozními podmínkami. Odtud látka putuje k pacientovi a je aplikována přímo do žíly. Lékaři pak mohou díky speciálním kamerám sledovat třeba prokrvení srdce či mozku, dokáží vyhledat ložisko zánětu nebo také nádory a jejich metastázy.
„Při vyhodnocování se zaměřujeme se na to, kde je radioaktivita se zvýšenou akumulací,“ vysvětluje princip doktor Tomáš Böhm.
Dávka ionizujícího záření je malá a podobá se tomu rentgenovému. Na rozdíl od něj ale ukáže mnohem více – dostane se až do struktury orgánů. V posledních letech vývoj zobrazovacích technik velmi pokročil. Vyprávět o tom může primář oddělení nukleární medicíny Jiří Hrbáč, který zde pracuje od doby jeho založení: „V začátcích to byly jednoduché detekční přístroje, takže se až dnes divím,co jsme tam vlastně viděli. Postupem času se snížily dávky aplikované aktivity a také se zrychlily časy vyšetření a zpřesnila se diagnostika.
Dokladem toho je i hybridní gama kamera, díky které mohou lékaři provádět najednou vyšetření dvěmi metodami: jedna kamera reaguje na radiofarmaka v těle a druhá funguje jako CT přístroj.
