Slezsko – se rozprostírá přes tři státy: Českou republiku, Polsko a Německo. Jde o oblast dávných sporů. Celistvost tohoto území byla popvé narušena v r. 1742, kdy Marie Terezie prohrála Slezsko ve válce s Pruskem. Drtivá většina slezských knížectví se tehdy od habsburských zemí oddělila. Prusku mohlo náležet ještě větší území, kdyby se autor podkladů pro poválečné vyjednávání záměrně nedopustil omylu.
„V roce 1742 byla vytvořena tato raritní rukopisná mapa, kterou zpracoval Martin Theodor Lehman. Je zajímavá tím, že zachycuje kartografický omyl: řeky Opava a Opavice jsou zaměněny,“ vysvětluje kurátor výstavy ze Slezského zemského muzea Ondřej Haničák.
Díky tomu zůstal například Krnov součástí zemí ovládaných Habsburky a posléze také naší republiky.
Hranice Slezska se zásadně proměnila ještě po I. světové válce. Na základě Versaillské smlouvy bylo rozhraní České republiky, Polska a Německa určeno jen zběžně. Přesněji se muselo vyměřit přímo v krajině.
„Nastoupily tzv. rozhraničovací komise, které přímo v terénu řešily trasování hranice. Ve hře byly i další diplomatická jednání a koncepce toho, kde by měla hranice procházet,“ přibližuje Haničák.
Velké národnostní spory o určení hranice se vedly na Těšínsku a Hlučínsku.
Slezsko jako správní celek zaniklo v r. 1928 a Opava ztratila status zemského města.
Vznikla země moravskoslezská a veškerá správa se koncentrovala v Brně.
Velkou část historie proměny slezských hranic mohou vidět už jen pár dní návštěvníci výstavy ve Slezském zemském muzeu.
„Tyto mapy jsou vystavovány velmi zřídka. Originály si lidé mohou prohlédnout skutečně jednou za čas. Některé z těch map, které zde prezentujeme jsou skutečně poprvé prezentovány veřejnosti," upozorňuje na výjimečnou výstavu její Kurátor.
Výstava představuje staré barokní mapy i mapy z 30. let minulého století. Po ukončení výstavy poputují dokumenty opět do depozitářů Slezského zemského muzea a Zemského archivu v Opavě.
