První část obchvatu Opavy byla zprovozněna už v roce 2009. Šlo o 1750 metrů dlouhý úsek s názvem S 1, který se stal základem pro odklon dopravy ze silnice I/11 vedoucí od Ostravy mimo slezskou metropoli. O tři roky později vznikla část jižního obchvatu, která odvedla provoz z Kylešovic. Vloni byla otevřená východní část severního obchvatu, která navázala na zmíněnou spojku. Přestože obchvat ještě není dokončený, už nyní je znát, že doprava ve městě polevila.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Podle statistik, které máme, se odklonilo významné množství nákladní dopravy. To městu výrazně pomáhá.“
Během léta nejspíš Ředitelství silnic a dálnic uzavře smlouvu se zhotovitelem západní části severního obchvatu, který vzešel z tendru. Zakázka za víc jak miliardu korun by měla být dokončená za tři roky.
Martin Dostál, odbor rozvoje města a strategického plánování, Magistrát Opava: „Na západní části severního obchvatu probíhá velmi intenzivně záchranný archeologický a pyrotechnický průzkum.“
Poté bude zbývat ještě dokončit dvě části jižního obchvatu, které naváží na již existující úsek postavený před osmi lety. A zřejmě za pár týdnů bude vybraný dodavatel stavby, která propojí silnici od Ostravy na již vybudovanou část obchvatu napojí 400 metrů dlouhým úsekem.
Celý obchvat Opavy by mohl být dokončený nejpozději v roce 2030. A to především díky aktivnímu přístupu 17 obcí, které se spojily ve Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 a I/57. To vzniklo v r. 2001 a usiluje o lepší dopravní spojení z Ostravy přes Opavu a Krnov směrem k polským hranicím.
Michal Jedlička (KDU-ČSL), místopředseda Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 a I/57 a náměstek primátora Opavy: „My komunikujeme s vlastníky, napříč se samosprávou, ministerstvem, MSK a připravujeme pro investora výstavbu těchto dopravních staveb.“
Sdružení se zasloužilo třeba o výstavbu rychlostní komunikace mezi Ostravou a Mokrými Lazci anebo tzv. Prodloužené Rudné v Ostravě.
