Původní zemní vodojem s objemem 250 metrů krychlových pro okrajové části Vítkova byl kvůli nevyhovujícímu stavebně-technickému stavu nahrazen novou akumulací pitné vody, kterou využívají obyvatelé Nových Těchanovic a Lhotky u Vítkova. Náklady dosáhly šesti milionů korun.
Vedle historického vodojemu z roku 1927 s kapacitou 2 x 250 metrů krychlových byl poblíž fulneckého zámku později v roce 1990 vybudován nový dvoukomorový vodojem s kapacitou 2 x 750 metrů krychlových. Starší a novější vodojem jsou potrubím propojené.
Historický vodojem byl sanován v uplynulých letech, stavebně-technický stav novější akumulace si vyžádal současnou modernizaci. „Jednalo se zejména o poškození hydroizolace obvodových zdí armaturní komory, stropní hydroizolace akumulačních nádrží, vnitřních a vnějších omítek, střechy, okapového a přístupového chodníku, žebříků, zábradlí a dalších kovových prvků, vstupních a vnitřních dveří, trubního vystrojení, vzduchotechniky. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k celkové sanaci objektu. Výše popsané dožilé části byly vyměněny,“ vysvětluje ředitel vodovodů SmVaK Ostrava Milan Koníř.
Téměř 12 milionů korun si vyžádala také celková sanace vodojemu v obci Bílov ležící mezi Fulnekem a Bílovcem. Stavba byla zahájena loni na podzim, práce zde finišují a hotovo by mělo být do konce září. „Provedli jsme podrobnou diagnostiky stavu železobetonové konstrukce pravé akumulační nádrže a výsledky ukázaly, že je v nevyhovujícím stavu. Stejně jako například střešní plášť armaturní a akumulačních komor, zateplení fasády, vnitřní část armaturní komory, trubní vystrojení, elektroinstalace, přístupový a okapový chodník nebo oplocení. Všechny tyto a některé další části objektu jsme nahradili novými,“ popisuje Koníř.
Stavba nového vodojemu v Nových Těchanovicích u Vítkova začala loni v létě, dokončena byla během těchto letních prázdnin. „Původní vodojem byl podroben expertní diagnostice. Z výsledků vyplynulo, že jeho životnost je po desítkách let spolehlivého fungování u konce. Železobetonové konstrukce armaturní a akumulační komory byly v nevyhovujícím stavu, stejně jako převážná část venkovních i vnitřních částí objektů nebo trubního vystrojení. S ohledem na současnou spotřebu v místě byl také vodojem s 250 metry krychlovými kapacitně předimenzován. Proto jsme se rozhodli ho odstranit a vybudovat nový, který bude plně odpovídat současným požadavkům na provoz tohoto typu vodárenského objektu. Nový komplex má dvě komory, každá má objem 25 metrů krychlových,“ říká ředitel vodovodů SmVaK Ostrava Milan Koníř.
Stavby v Bílově a Nových Těchanovicích jsou kromě technického provedení zajímavé také tím, že vodárenská společnost spolu s ateliérem KOHL ARCHITEKTI připravila novou koncepci jednotného vzhledu modernizovaných vodojemů, která byla uvedena v život právě u těchto staveb. Cílem je postupně sjednotit podobu typově podobných vodojemů provozovaných SmVaK Ostrava a přirozeně objekt zakomponovat do krajiny. „Na novém konceptu jsme pracovali intenzivně řadu měsíců, než jsme sladili technické a funkční parametry s těmi vizuálními. Naším cílem je, aby byly modernizované objekty odpovídajícím způsobem vhodně zakomponovány do okolní krajiny. Proto jsme se například rozhodli na fasádu využít popínavou rostlinu – Zimolez Henryův – která celý objekt ozelení a přiblíží ho přírodě bližší podobě. Volili jsme také odpovídající materiály a jejich barevné provedení. Cestou přírodě blízké unifikace vzhledu našich objektů chceme pokračovat u všech rekonstruovaných nebo nových objektů, kde to bude technicky a funkčně možné a bude to dávat smysl s ohledem na místo, kde daná budova stojí. Celkový výsledek budeme moci vyhodnotit na jaře, až se příroda zazelená. Letos prozatím vidíme, že se popínavým rostlinám na začátku jejich životního cyklu u našich objektů daří,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
