„Používáme speciální katetr a přístroj generující pulzní energii, která účinkuje na srdeční tkáň naprosto jinak než dosavadní termicky účinkující radiofrekvenční energie, laserový paprsek nebo mražení. Nové zařízení vyvíjí mikro až nanosekundové pulzy o napětí 2000 voltů. Jeví se jako účinnější a pacientovi přináší nejen větší šanci na trvalé řešení problému, ale i kratší pobyt na sále,“ uvedl docent Martin Fiala, vedoucí lékař brněnského Centra kardiovaskulární péče.
Podle lékařů jde svým způsobem o průlom v katetrové ablaci (cílené likvidaci vybraných buněk v určitých částech srdečního svalu). Zatímco dosavadní ablační energie jsou na jedné straně spojené s rizikem nedostatečného zásahu v hlubších vrstvách srdečního svalu (s rizikem zotavení a návratu arytmie), na druhé straně mohou poškozovat i okolní struktury, jako např. jícen nebo brániční nerv. Pulzní energie ničí cíleně pouze srdeční buňky, ale nevratný účinek je rovnoměrnější ve všech vrstvách, takže se snižuje riziko opakovaných zákroků, přičemž jiné struktury nejsou poškozovány.
Zdroje a mechanismy arytmií jsou v zásadě dvojí, buď špatné elektrické impulzy vznikají v ohraničeném ložisku, nebo dochází k rotaci elektrického impulzu v části srdce. „Zatímco odstranění malého bodového zdroje bývá přímočaré, ve druhém případě je zapotřebí zasáhnout větší obsah srdeční tkáně. U fibrilace síní je základem takzvaná izolace plicních žil, na niž je právě nový katetr k aplikaci pulzní energie zkonstruován a dokáže ji vytvořit ve významně kratším čase,“ vysvětlil docent Fiala.
Věk pacientů, se kterými se lékaři na sále setkávají, je různý, často však k ablaci přicházejí pacienti v produktivním věku. Pro ně je mimo jiné velmi podstatné, že ablace pulzním polem dokáže významně urychlit jejich návrat do běžného života. „Je docela pravděpodobné, že pro tyto pacienty se ablace pulzním polem časem stane léčebnou metodou, kterou si budou volit hned na prvním místě, místo léků,“ míní Fiala.
Speciální pulzní katetr, který dokáže pacientům rychle a většinou i trvale pomoci, přitom vypadá velmi „nevinně“. Skoro jako mobilní klimatizační jednotka s dlouhou úzkou hadičkou se speciálním zakončením, které se rozevírá až po zavedení do srdce a v rozvinutém stavu připraveném k aplikaci pulzní energie připomíná malý rozvinutý květ.
Prvním pacientem brněnského Centra byl 65letý důchodce ze Znojma. „Jsem v pohodě doma a s potěšením sleduji na zápěstí svůj konečně pravidelný srdeční tep,“ uvedl jen pár dní po operaci. Dnes už mají kardiologové v čele s docentem Fialou za sebou 15 zákroků, do konce roku jich přibydou ještě zhruba další tři desítky.
Fibrilace síní je jednou z nejčastějších poruch srdečního rytmu. Její pozdní léčba může vést ke vzniku cévní mozkové příhody, respektive k srdečnímu selhání. Odhaduje se, že se fibrilace síní v současnosti vyskytuje u 3 % osob ve věku nad 20 let a že do roku 2030 bude v EU tímto typem arytmie srdce postiženo až 17 milionů lidí. Riziko vzniku fibrilace síní se zvyšuje s věkem a také vlivem dalších onemocnění. Nejčastějšími projevy jsou pocity bušení srdce, ztráta výkonnosti, dušnost, únava, pocení aj.
Léčba je možná i pomocí léků, ale katetrová ablace je mnohem účinnější. V brněnském Centru kardiovaskulární péče pracují služebně nejstarší zakladatelé této metody v ČR s 30letými zkušenostmi s metodou. Je zde zvykem řešit ty nejobtížnější arytmie a koncentrují se zde zejména pacienti s trvalou formou fibrilace síní nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí.
Centrum kardiovaskulární péče (CKP) v Brně se zaměřuje na intervenční léčbu srdečních arytmií, včetně léčby perzistentní (trvalé) formy fibrilace síní a komorových tachykardií. Tým tvoří nejzkušenější lékaři s praxí v oboru více než 25 let, sehraný tým biomedicínských inženýrů a zdravotních sester. Centrum je součástí nestátního zdravotnického zařízení Neuron Medical s.r.o. Brno. Výkony jsou hrazeny smluvními zdravotními pojišťovnami.
