Nové technologie jsou kompletně motorové a digitálně řízené, díky posílení statiky budovy toho unesou o poznání více než ty staré, jsou rychlejší a extrémně tiché. „Zvedla se nosnost každého tahu na 500 kg, řeší se vše centrálně z jedné obsluhy, vše je programovatelné a digitálně řízené. Pro Divadlo Antonína Dvořáka jsou horní tahy nad jevištěm zásadní, jeviště je úzké a neumožňuje pohyb dekorací zboku. Nové technologie nám mimo jiné umožní vytvářet zajímavější (nejen opulentnější) scénické koncepty,“ řekl ředitel NDM Jiří Nekvasil.
S novými technologiemi seznámí technický šéf NDM Otakar Mlčoch zájemce z řad diváků na speciálních prohlídkách 31. října – naplnily se 100% během první hodiny od spuštění rezervací. 1. listopadu už budou nové technologie v ostrém provozu obsluhovat inscenaci komedie Ťululum. V listopadu bere divadlo provoz nových technologií stále ještě jako zkušební, zatěžkávací.
První novou inscenací, kde už nový systém s možností vyšší zátěže i vyšší operabilitou využije scénograf Petr Vítek, bude činoherní adaptace Dostojevského románu Idiot. Premiéra je 10. ledna 2026.
Jak modernizační práce probíhaly? Především se pracovalo v kompletně (i pro zaměstnance) uzavřeném divadle. První část prázdnin využily firmy k demontážím, bouracím pracím a k odstraňování všech částí starých technologií. Divadlo bylo doslova „vykucháno“. „Vyvezli jsme staré pohony, komplet všechny tahy, zmizela konopná lana, kilometry starých drátů. Odpojili jsme ovládání (které už dnes není mechanicky motorové, ale digitálně řízené). Vše dále nepoužitelné a zastaralé šlo k ekologické likvidaci. Ve fundusu nicméně zůstala konopná lana a stará závaží, která se používala k vyvažování scénických dekorací. Lana diváci nejspíše uvidí v některé z inscenací, využijí je scénografové. Závaží už nebudeme používat k vyvažování, ale třeba k zatížení vratkých jevištních dekorací,“ vypočítává technický šéf NDM Otakar Mlčoch.
Paralelně s demontáží běžely práce na zesílení ocelové konstrukce budovy, která dnes nese celou technologii horní sféry. „Nové tahy mají výrazně vyšší nosnost než ty staré, což ale způsobuje větší zatížení nosné konstrukce budovy divadla. Druhým důvodem posílení statiky bylo zvýšení stability konstrukce tak, aby modernizované technologie nezpůsobovaly její rozkolísávání, což by se jistě divákům během představení nelíbilo, a bylo by to také nebezpečné,“ pokračuje Otakar Mlčoch. „Na konci července bylo možné instalovat první (pravou – přední) část nových tahů, poté zadní část a konečně přišla na řadu levá strana. Po osazení jevištního prostoru následovala instalace nového lanoví a pokračovala instalace systému řízení tahů. Všech 43 nových tahů je dnes motorových (dříve bylo motorových jen 14). Plně nahradily všechny ruční tahy, ale hlavně – celý provoz neřídíme ručně, ale digitálně, k čemuž jsme samozřejmě proškolili naše strojníky a technický personál. Funkčnost jsme si vyzkoušeli na konci září a během jediného dne jsme nastavili zařízení tak, aby jízdy byly plynulé, tiché a rychlé. Ve finále pak byla nutná poslední zátěžová zkouška a zkušební bude vlastně celý listopad,“ uzavřel Otakar Mlčoch s tím, že ruční tahy byly sice stále plně funkční ( a ještě by mohly být používány léta), ale byly zastaralé především morálně.
