Svět je prošpikovaný technologiemi. Technologie kam se podíváš. Jenže tak nějak se začínáme podobat strojům, které jsme si kdysi vysnili. Už od školky se učíme. Chodíme do zaměstnání, kde plníme úkoly. Pak "dobíjíme baterie" ve fitnessu. Stáváme se specialisty. Stále více jsme závislejší na čím dál složitějších výrobcích. Propiska. Auto. Lednička. Sekačka na trávu. Jen si vyzkoušejte sami sebe - kdy jste psali obyčejnou tužkou, ušli delší cestu pěšky, šli do sklepa pro máslo, naklepali kosu?
Řešíte zapeklitý problém, se kterým jste se ještě nesetkali. Obrátíte se raději na člověka nebo počítač? Půjdete žádat o radu někoho, kdo má s řešením takového problému zkušenosti nebo zadáte dotaz do Googlu? Inu troufnu si odhadnout, jak to dopadne: Budete hledat člověka. Zkušeného.
Kdysi byli lidé schopni poradit si v běžných situacích, neboť disponovali příslušnými znalostmi v dostatečné míře. Dnes potřebujeme na pomoc "experta". A je tu nový obor: Knowledge Management.
Zdá se to být prosté: informace je užitečná jen když ji umím použít. Nestačí vědět, musím umět. Nestačí informace, potřebuji znalost, tedy informaci včetně zkušenosti s jejím použitím. Že to není nic nového? Jistěže není. Současná doba a zahlcení informačním balastem nás jen nutí pochopit, jak je důležité identifikovat znalosti, které opravdu potřebujeme, které jsou pro nás důležité.
Celá věc se ale dotýká hlubšího problému. Mnozí již pochopili, že onen expert obvykle pro samé stromy často nevidí les: Neuvědomuje si souvislosti. Všechno skvěle analyzuje, ale při interpretaci informací zůstává omezen svým oborem. Je pouhým strojem naučeným na konkrétní činnost. A všudypřítomná technologie mu to ještě usnadňuje.
Znalostní management by měl jít proti tomuto trendu. Informace má svou hodnotu, cenná je však také zkušenost. Nic se nelze naučit pouhým racionálním myšlením a vstřebáváním faktů. Třeba jízda na kole, řízení auta, smažení koblih nebo vedení podniku. Zkušenost s řešením problémů výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že vyřešíme i podobný problém. Ejhle, dostali jsme se od determinismu k pravděpodobnosti! Už žádné přesné deterministické stroje, jen řízený chaos.
Není adopce teorie pravděpodobnosti a statistiky ve vědě jen přiznáním, že chaos nelze z našeho uvažování o světě odstranit?
Budoucnost může být ve srovnání s dneškem méně technokratická a mnohem organičtější. Přestaňme věřit na všemocné kompjůtry a jejich výstupy. Začněme více vnímat, jak fungují věci kolem nás. Hledejme souvislosti. Buďme zdravými skeptiky a přemýšlejme o informacích a jejich interpretaci.
Firma ING. IVO ŠNAJDR poskytuje poradenské, lektorské a auditorské služby v systémech managementu kvality (ISO 9001), environmentálního managementu (ISO 14001), managementu bezpečnosti a ochrany při práci (OHSAS 18001), managementu kvality při poskytování IT služeb (ISO/IEC 20000-1), managementu bezpečnosti informací (ISO 27001) a dalších.
