Letos slavíte významné životní jubileum, k němuž Vám gratulujeme. Když se ohlédnete za svou dosavadní kariérou a měl byste vybrat tři nezapomenutelné okamžiky, které by to byly?
Tři nejdůležitější okamžiky a tudíž nejnezapomenutelnější,týkající se mého profesního života byly určitě vítězství v Concertinu Praga, ze kterého vzešel další důležitý moment, jakým byl koncert v Londýně s Royal Philharmonic Orchestra , kde jsem další den poznal Davida Oistracha, třetí nejdůležitější „ moment". Vše se odehrálo v roce 1967.
Proč housle, kdo zvolil zrovna tento nástroj, pro nějž jste evidentně stvořen?
Rozhodnutí bylo velmi jednoduché. Vzhledem k tomu, že hudba měla „zkrotit" neposedného synka a otec, ač povoláním veterinář, sám velmi obstojně tento nástroj ovládal, mohl být mým prvním učitelem.
Vzpomenete si na okamžik, impuls nebo dobu, kdy jste objevil krásu tohoto nástroje a upsal jste se mu?
Určitě k tomuto vztahu došlo pod vlivem mého studia u Davida Oistracha, láskyplné prostředí na moskevské konzervatoři, kde jsem potkával takové umělce, jakými byli Šostakovič, Chačaturjan, Kogan, Richter, Gilels, Rostropovič a mnoho, mnoho dalších. Atmosféra v tehdejším hudebním světě Moskvy navzdory tomu „normálnímu" životu byla úchvatná. Krásné roky jsem prožíval i na AMU u mého českého profesora a vzácného člověka Václava Snítila.
Jaké jsou houslistovy noční můry?
Stojíte na pódiu, orchestr hraje předehru ke skladbě, kterou jste nikdy nehrál, před vámi plný sál a vy si říkáte, proč jste to sliboval a proč jste sem chodil. Naštěstí při prvních tónech houslí dochází k probuzení.
V patnácti letech jste vystoupil v Londýně s Královským filharmonickým orchestrem a následovaly další koncerty s vynikajícími orchestry, dirigenty, v nejproslulejších koncertních sálech světa. Máte ještě nějaký hudební sen?
Nesním o žádných konkrétních místech, kde bych si ještě chtěl zahrát, protože jich bylo opravdu mnoho. Teď bych byl šťasten, kdybych mohl ještě pár let koncertovat, aby mně jako doposud sloužilo zdraví a prsty „běhaly". Potěšení s krásnou hudbou mám bez ohledu na to, na jak významném pódiu se právě nacházím. Tak jsem hudbu a svojí úlohu vnímal vždy.
V Moravských Budějovicích se letos festival nesoucí Vaše jméno dočká již 5. ročníku. Jste jeho patronem a protagonistou. V letošním roce si zahrajete např. s Čechomorem. Podle čeho vybíráte hosty festivalu?
S kamarádem Karlem Holasem a Čechomory , které mám moc rád, hrajeme spíše symbolicky. Většinou si zahrajeme proti očekávání publika, spíš Bachův koncert pro dvoje housle. Letos to ale možná bude i nějaká moravská lidová. Na své festivaly zvu vždy umělce špičkové, bez ohledu na žánr, který dělají. Většinou jsou to i mí přátelé, ale především slušní a poctiví kumštýři.
Léta předáváte své zkušenosti v proslulé Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích. Co především vštěpujete mladým začínajícím muzikantům?
Že cesta na vrchol je „trnitá a kamenitá". Vážím si a obdivuji ty mladé houslisty, kteří se rozhodli touto cestou jít a bez „mediálních triků" poctivě sloužit hudbě. Jsem pyšný na velké mezinárodní úspěchy našich absolventů Pepy Špačka, Honzy Mráčka, Petra Matějáka a všech dalších. Jsou opravdu skvělí a přitom jim nechybí pokora a slušnost. Radost s nimi spolupracovat.
Od Vašeho posledního koncertu s Janáčkovou filharmonií v Ostravě uplynulo už téměř deset let. A všichni doufáme, že na další Váš koncert nebudeme čekat tak dlouho. Co se Vám vybaví, když se řekne Janáčkova filharmonie Ostrava?
Nebyla to moje vina a doufám také, že se vrátím dříve. Jednak v mém věku už není moc času a potom s Janáčkovou filharmonií jsem zažil nádherné koncerty nejen doma, ale také v mnoha cizích krajích, včetně Japonska. Vázalo a váže mně přátelství s nezapomenutelným Ivem Stolaříkem, jehož působení na postu ředitele tohoto skvělého tělesa se pojí s mými začátky. Úctu a přátelství dlouhá léta spojuje moje působení s JFO i se jménem dalšího ředitele a vynikajícího violoncellisty Jana Hališky.
Na zahajovacím koncertu 59. sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava uvedete Dvořákův Houslový koncert. Jaký je Váš vztah k tomuto dílu a skladateli?
Zbožňuji tento neprávem ve světě opomíjený koncert našeho velkého a milovaného Dvořáka.
Za všech okolností působíte jako vyrovnaný, pozitivně naladěný člověk. Máte snad nějaký tajný recept na dobrou náladu?
Mám skvělou ženu a celý život spolu kráčíme oběma nohama pevně po zemi.
Vstupenky na koncerty v ceně 180 až 220 korun si můžete zarezervovat na webu www.jfo.cz či zakoupit v pokladně Domu kultury města Ostravy nebo v pobočkách Ostravského informačního centra.
