Programátor Karel Hulec a jeho kolegové se zabývají virtuální realitou ve výuce už několik let. Své nápady jezdí pravidelně testovat na opavské Mendelovo gymnázium. Na začátku hodiny dostanou studenti speciální brýle, díky kterým mohou vidět učivo v celé své hloubce. A to doslova. Na hodině biologie si třeba mohou ze všech stran prohlédnout kostru a podrobně ji prozkoumat.
„V současné době si dokážu představit, že by se tohle dalo využít, ta virtuální realita. Určitě je to ten mikrosvět či makrosvět,“ přemýšlí učitel informatiky Pavel Kořízek, který se přišel do hodiny s virtuální realitou podívat.
Díky speciálnímu ovladači se studenti i jejich učitel ve virtuální realitě pohybují. Programátoři zpracovali pro výuku na středních i vysokých školách biologii lidského těla a pak také modely některých strojů. Teď si ověřují, jak to funguje v praxi.
"Testování je důležitá část vývoje. Hodně vývoje vyplývá právě ze zkušeností ve školách. Testujeme, jak probíhá výuka, jestli se nerozpadne, zda ten pedagog má pořád kontrolu," objasňuje programátor Karel Hulec,který virtuální realitu pro výuku ve školách vyvíjí.
Na závěr virtuální hodiny je připravený kvíz,díky kterému si vyučující může hned ověřit, jak studenti probrané látce rozumí.
Tady, na Mendelově gymnáziu, testovali programátoři virtuální realitu poprvé před čtyřmi lety. Každý rok přijeli s o něco lehčími a menšími virtuálními brýlemi.
"Ty brýle postupují velmi rychle.Každý rok jsou nové a nové, lepší a lepší. Za jak dlouho budeme na těch slunečních, to je otázka. 5 let, 10 let, 20…každý má na to jiný názor, " usmívá se Hulec.
Tento způsob výuky je zatím poměrně nákladný a to především kvůli vybavení. Zájem o vývoj této aplikace mají především ve Skandinávii a USA.
