Atrium Domu umění patří sochám a instalacím Šimona Szaba. Výstava s názvem Connection ztvárňuje propojení vesmíru a země a představuje průřez dílem. Je tady vystavena jak jeho diplomová práce s názvem Dědictví tak i nejnovější tvorba.
Od tradičního materiálu, kamene, se ve své tvorbě postupně začíná Szabo odklánět a experimentuje s různými druhy netradičních materiálů. Např. se zvířecí srstí, s polystyrenem nebo skříňovými panty.
Speciálně pro tuto výstavu Szabo připravil instalaci s názvem Černá díra, která je pomyslným začátkem i koncem.
Prostor přilehlého odsvěceného kostela sv. Václava patří velkoformátovým malbám Jakuba Čušky. V popředí jeho zájmu je figura, která je zasazena do různých prostředí. Její obličej je jakoby zastřen mlhou. Emoce a miminku si může divák jen domýšlet.
Čuška je malířem okamžiku. Svá díla si předem nijak zvlášť nepromýšlí.
Kompozice leckdy popírá měřítka a perspektivu tak, aby vždy na první pohled bylo zřejmé, že středem zájmu je figura. Důležitým aspektem jsou barvy. Ty se často vymaňují z normálu. A tak dodávají obrazům jakousi snovou atmosféru.
O další prostory Domu umění se podělili pedagog Ostravské univerzity Zbyněk Janáček se svým žákem Mirou Macíkem. Název společné výstavy Nonprits odkazuje k faktu, že grafika v jejich podání není jen pouhým tiskem na papíře.
Janáček se věnuje digitální grafice a serigrafii. Tiskne na transparentní plexisklo. A tvoří trojrozměrné instalace.
Přestože je Mira Macík Janáčkovým žákem, jeho tvorba je jiná. Kolují v ní starší díla, aby se proměnila v nová.
Macík pracuje také s formátem: z mnoha malých vytváří jeden velký, který je možné vnímat jako celek, nebo také jako složeninu z drobných detailů.
Moderní výtvarná díla zůstanou v opavském Domě umění vystavená do 5. června.
