Nejstarší obecní kroniky z území současné Ostravy se začaly vést ve 20. letech 20. století, a to na základě zákona z roku 1920 o „pamětních knihách obecních,“ jak se tehdy obecním kronikám v odborné terminologii říkalo. Mezi nejstarší obecní kroniky uložené v archivu patří ty ze Staré Bělé, Svinova, Hrabové, Krásného Pole, Michálkovic, Nové Bělé, Hrušova zavedené v roce 1922 a dále z Antošovic, Heřmanic, Koblova, Kunčiček, Poruby, Proskovic a Výškovic, které se začaly psát o rok později.
Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Je zajímavé, že kronika Moravské Ostravy pochází až z roku 1936. Jejím vedením byl původně pověřen Alois Adamus, první archivář města, jenž do své funkce nastoupil 1. září 1923, což je považováno za datum vzniku městského archivu. Avšak vzhledem ke svému zaneprázdnění (do jeho referátu patřila také správa městského muzea) se již k sepisování kroniky nedostal. A pravděpodobně touto svou funkcí nebyl ani příliš nadšen."
Sám Adamus vzpomíná na to, jak byl pověřen vedením kroniky takto:
"Pro mne to byl nejnešťastnější den v životě… Když jsem zahájil úřadování, dali mně místnost ve Staré radnici (dnes budova Ostravského muzea), studenou, temnou, 100 archů papíru, tužek, celou kolekci inkoustu, a k tomu myslili, že začnu psát hned kroniku Ostravy."
K tomu tedy nedošlo, a prvním ostravským kronikářem se stal až v roce 1936 Ervín Tengler, učitel na několika obecných a měšťanských školách ve Slezské Ostravě, vlastivědný pracovník, publicista a člen archivní a muzejní rady městského úřadu Moravské Ostravy.
Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Většina starších kronik obsahuje kromě výkladu událostí v příslušném roce, také popis geografických podmínek a historickou retrospektivu uvádějící přehled dějin obce od nejstarších dob. Zápisy jsou psány většinou krásnou češtinou, neboť kronikáři byli povětšinou učitelé nebo zaměstnanci některého z úřadů."
Ale byl mezi nimi i kovář, později pracovník vítkovických železáren, který se rozhodl v roce 1923 z lásky k rodným Proskovicím a jejich historii stát se rovněž kronikářem. O svém záměru se zmiňuje dojemnými slovy:
"…Vy, kdož jednou budete čísti mé zápisy v této knize a shledáte tam dosti pravopisných chyb, abyste omluvili mne, neb při mém nedostatečném školním vzdělání a při mé tvrdé práci kovářské, nebylo mi možno v pravopisu se lépe zdokonaliti a tvrdá moje ruka již neovládá dobře krasopis. Milí přátelé, Vy všichni, kteří teď žijete… A také Vy, kteří po nás přijdete teprve za několik desetiletí nebo století, Vám věnuji tyto zápisy…"
Poslední větu je možné brát jako krédo všech kronikářů...
Gabriela Pokorná, mluvčí Ostravy: "Mezi skutečné skvosty patří kronika Hrabové založená v roce 1922, která kromě obsáhlých písemných záznamů obsahuje množství fotografií, a dokonce malovaných obrázků, jejichž autorem byl hrabovský kronikář, učitel Zdeněk Oliva. Výtvarným zpracováním však nevyniká jen kronika hrabovská, ale také některé další, například kronika Staré Bělé nebo Kunčic nad Ostravicí."
Těmito a mnoha dalšími staršími kronikami lze listovat nejen při osobní návštěvě archivní studovny, ale rovněž prostřednictvím elektronické badatelny Archivu města Ostravy.
Ve výběru je možné zadat typ kroniky (obecní, školní, spolkové a další), místo, ke kterému se kronika váže a také zda je již digitalizovaná. Z pohodlí domova je tak možné pročítat a prohlížet kronikářské zápisy obcí na Ostravsku, z nichž některé jsou staré již sto let.
