V Ostravě-Porubě každým rokem ošetřují stromy napadené jmelím. Ani letos tomu nebude jinak. Jmelí v obvodu likvidují výhradně chemickými postřiky, které jsou šetrnější.
Miroslav Otisk (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “U nejvíce zasažených stromů to jmelí, pokud bychom ho odstranili klasickým ořezem, tak by znamenalo, že bysme museli odstranit i polovinu koruny stromu, což by byl pro ten strom šok a mohl by klidně uschnout a proto to nechceme riskovat a provádíme postřik, který je ekologický, nejedná se o nějaký pesticid, on provede jen to, že samotné jmelí otevře póry a v tu chvíli si myslí, že už není období vegetačního klidu a samo odpadne a odumře."
Letos bude ošetřeno 55 vytipovaných stromů na 4. obvodě. Práce by měly začít v březnu.
Miroslav Otisk (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Poruba: “Samozřejmě musí k tomu být ideální podmínky. Nesmí foukat vítr, nebo nesmí pršet. Jinak by to bylo zbytečné. My jsme s tímto postřikem začínali jako jedni z prvních v ČR. Už ho praktikujem 5. rokem, máme výborné zkušenosti. Skutečně ty stromy potom krásně ožijí, jsou krásně zelené, samá pozitiva.”
Další jmelím napadené stromy nechá ošetřit ostravský magistrát. Týká se to všech obvodů včetně Poruby. V tomto případě dochází jak na postřiky, tak i ořezy.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Práce se provádí dvěma způsoby, horolezecky nebo na plošině s tím, že ozdravení toho stromu nespočívá jenom v tom, že se ořeže jmelí, ale jsou tam i bezpečnostní řezy, zdravotní řezy, to znamená suché větve tak, aby to nepadalo na lidi a abysme tomu stromu nějakým způsobem pomohli. Dělají se vazby, když náhodou hrozí, že by se mohly odlomit větve od sebe a spadnout někde na cestu.”
Chemické postřiky se dělají v případě, že koruna stromu je jmelím obsypána z více než 40 procent. Tak masivní ořezy by totiž strom nepřežil.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Tam by při použití klasické metody ořezem hrozilo případně poškození stromu a to nechceme, protože děláme vše pro to, aby ty stromy tady zůstaly co nejdéle. Proto se používá ta chemie, která je ohleduplnější k tomu stromu. V rámci chemie je nejvhodnější období koncem února a března. Těsně před tím, než stromy začnou tahat mízu a jít znovu do olistění.”
Lukáš Křižánek, arborista: “Většinou se to zanedbalo a ty stromy došly do takového stavu jak vidíme tady. Už provádíme sesazovací řezy, Ten strom, prodloužíme mu, ale zničíme jakoby estetiku habitu z toho stromu a není to úplně dobré. Ale když nás zavolají v takovém případě jak je lípa za mnou, tak ten strom na to zareaguje velmi dobře, velmi rychle a prodloužíme mu v podstatě na jeho běžnou délku života. Ten strom to v podstatě ani nezaregistruje. Jak je to náročné? Fyzicky určitě, sem tam i psychicky, ale hlavně ta fyzická zdatnost je k tomu velmi důležitá . Sice ty moderní techniky lezení, jednolanovka, dvoulanovka nám hodně usnadňují, ale i tak člověk musí být fyzicky zdatný. Ale jsou i ženy, které to dělají.”
Nejčastěji jmelím napadené stromy jsou lípy a také topoly a javory Výjimkou ale nejsou ani ovocné stromy.
Ve většině případů jmelí roznášejí ptáci a neplatí, že se mu daří jen na letitých stromech.
Marek Vašenda, vedoucí Střediska lesní výroby, Ostravské městské lesy a zeleň: “Dokonce roste i na úplně nových výsadbách. V podstatě to ošetření se dělá hlavně z toho důvodu, aby se nezasáhly ty nové výsadby ve městě. Je lepší tomu předcházet, než potom řešit ty následky a to jmelí dohánět."
V Ostravě-Porubě je na 25 tisíc stromů, o které se starají jak technické služby, tak vysoutěžené firmy.
