Tak to je ona! Venuše, tedy její pěti a půl centimetrová část. Úlomek ležel v zemi 6000 let. Ve srovnání se starší Věstonickou venuší je tato „slezská“ z doby eneolitu mnohem štíhlejší a odkazuje na vliv východních kultur.
„Torzo venuše se skládá ze dvou částí. Jedna část byla poškozena a slepena následně. Pokusili jsme se ji zrekonstruovat do původního tvaru,“ říká archeolog Petr Rataj z Archeologického ústav AV ČR.
Úlomky archeologové objevili při výzkumu na místě, kudy povede obchvat Opavy. Zpočátku si mysleli, že jde o střepy a vůbec netušili, jakou vzácnost drží v rukou. Podle zvýrazněného pasu a klína pak poznali torzo venuše.
„Je to doklad pravěkého umění, s tím se nesetkáváme příliš často,“ doplňuje Kateřina Papáková, která záchranné archeologické práce vedla.
Kromě tohoto unikátního nálezu našli archelogové také stovky střepů a nejrůznějších úlomků.
„Na celém území katastru Kateřinek byla zachycena čtyři pravěká sídliště. Nejstarší bylo to, ze které pochází naše soška, což je počátek eneolitu.“ dodává Papáková.
O něco mladší je pak tato mísa z doby bronzové. Archeologové objevili také třeba čepelky z pazourku, tento kopytovitý klín nebo nejrůznější nástroje, které pravěcí lidé používali při výrobě keramiky.
Torzo plastiky nahého ženského těla je ale bezesporu nejvýznamnějším objevem opavských archeologů, nejen loňského roku, ale jistě i několika desetiletí. Tuto unikátní „slezskou venuši“ plánují ukázat veřejnosti příští rok.