Memento srpnových událostí roku 1968:i po pěti desetiletích je na plotě bývalých kasáren v Opavě zřetelný nápis vyzývající k odchodu zahraniční vojska v čele s tehdejším Sovětským svazem.Stejné místo i stejný vzkaz okupantům připomíná i tato dobová fotografie vystavená na Horním náměstí. Pro někoho dávná historie, pro jiného bolestná vzpomínka.
"Šla jsem zrovna ráno do práce. Pustila jsem si rádio a vůbec nemohla pochopit, co se to vysílá. Myslela jsem si, že jde o nějakou rozhlasovou hru. Vůbec mi nedošlo, že se to mohlo stát," vzpomíná jedna z žen, která se zastvila u improvizované výstavy na Horním náměstí .
Na půl milionu zahraničních vojáků zaplavilo ulice českých měst a obcí. Zatímco Praha se na odpor proti nim postavila od první minuty, Opavané sbírali odvahu déle.
„Samotný první den a ty následné dny měly průběh nezvykle poklidný. Opavou pouze projely polské jednotky, které pokračovaly dál do vnitrozemí,“ říká historik Ondřej Kolář.
Postupně se ale fasády domů plnily vzkazy okupantům. Nespokojenost Opavanů s politickým vývojem dokládá také další výstava sestavená z materiálů Slezského zemského muzea.
„Nejzajímavější je asi tato fotogfafie.která zachycuje shromáždění
opavských
občanů , kteří jdou po Olomoucké ul. Zatím v archivu nemáme žádný doklad takového protestu," ukazuje černobílý snímek David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea.
Následná normalizační politika nastolila atmosféru strachu. A začala lidem organizovat jejich životy. Omezená byla činnost spolků – třeba Matice Slezské.
„Fungovali jsme nezávisle na politice, ale postupně nám všechno zakazovali, až jsme skončili jako organizace. Prostě jsme se rozešli.…"vzpomíná dlouholetý člen Matice Slezské Vlatimil Kočvara.
Ruská okupace nakonec trvala až do roku 1991, kdy opustil naši republiku poslední železniční transport se sovětskými vojáky.