Dítě v pěstounské péči se chová jinak. Důležité je vědět proč

Pavlína Němcová, ředitelka Do náruče: „Nejvíce to bývá na začátku doprovázení, když do rodiny přijde dítě a všichni se spolu sžívají. Pro rodinu nastává zcela nová situace, na kterou nebyla připravená. A představa, že dítě automaticky vpluje do systému a všemu se přizpůsobí je zcela nemožná.“

Pavlína Němcová, ředitelka Do náruče: „Když přijmete dítě, to je jedno, jak je staré. Zda je to miminko, pětileté nebo starší dítě, tak má za sebou nějakou minulost. Má za sebou jistě traumatické zkušenosti a narušený vývoj, u kterého pěstouni nemohli být a neznají jej. To dítě se nyní nějak projevuje a nikdo nechápe, proč to tak je. Očekává se, že když pěstouni použijí výchovné metody stejné, jako u svých biologických dětí, tak to zabere. Ale tak to nefunguje. A proto my pěstouny učíme terapeutické rodičovství vysvětlujeme vlastně proč se to dítě takto chová kde se to vlastně vzalo. Proč se to dítě chová zcela nezvyklým způsobem.“

Pavlína Němcová, ředitelka Do náruče:„ Pro biologické dítě je to velmi náročná situace. pro to biologické dítě. Proto je třeba jej podporovat a pomáhat mu. Vysvětlujeme proto pěstounům, jak rozdělovat pozornost, jak reagovat na negativní reakce biologického dítěte, které jsou vlastně přirozené.“

Pavlína Němcová, ředitelka Do náruče: „Já jsem přesvědčená, že pěstounem nemůže být každý. Je potřeba, aby to byla zralá osobnost. Důležitá je motivace. Zda si chci doplnit rodinu, protože mi něco v životě chybí. Nebo pokud jsem ochotná a schopná otevřít srdce někomu dalšímu, abych mu pomohla, tak tato motivace je správná.“