Kosmická loď, která vypadá jako hospoda, kapitán, který nemá tušení, kam letí a proč, posádka, složená z kosmonautů, kteří vlastně vůbec kosmonauty nejsou, a samozřejmě UFONI... To jsou atributy komedie všestranného umělce Mariana Pally, kterou nově uvede činohra Národního divadla moravskoslezského pod názvem Sajns fikšn.
Dramaturg Marek Pivovar vysvětluje: "Marian Palla mě zaujal svou originalitou, podle mě u nás nemá jeho styl psaní obdoby, dokonce i ve světě bychom podobného tvůrce hledali těžko. Jeho humor je tak svébytný, že mě naprosto okouzlil. Četl jsem několik jeho knih, následně i divadelní hry, a tu podle mého názoru nejlepší jsem vybral, takže diváci můžou čekat něco, co tady ještě nikdy neviděli."
Režiséři často sdílejí názor, že hry Mariana Pally jsou velmi vtipné, ale na realizaci opravdu náročné. Nezalekla se Věra Herajtová: "Sajns fikšn je dobrá zábava a recese. Myslím si, že je fajn, když si dramaturgie divadla troufá na žánry, které nejsou až tak obvyklé. Nabídku jsem s radostí přijala, protože mám ostravskou činohru ráda, a taky je mi potěšením spolupracovat s výtvarníky Martou Roszkopfovou a Davidem Bazikou. Při takovém divadelním úletu, kterým naše cesta vesmírným korábem bezesporu je, je důležité, aby divák pochopil slovní humor. Proto se kolem nesmí moc čarovat. A co by měl divák čekat? Zkusím odpovědět pozvánkou: Milí diváci, ulítněte si za zábavou do vesmíru! Vesmírná energie = láska. Tak neváhejte a nastupte s námi do vesmírného korábu. Uslyšíte tepat živé srdce hereckého souboru a to Vás občerství. Divadlo vážně omlazuje!"
V komedii Sajns fikšn se představí Tomáš Jirman, Renáta Klemensová, Jan Fišar, Lada Bělašková, Alexandra Gasnárková, František Večeřa, Jiří Sedláček, Petr Houska, Marie Logojdová, František Strnad, Dalibor Dufek a Robert Finta. Scéna je dílem Davida Baziky, kostýmy navrhla Marta Roszkopfová, hudbu složil Milan Nytra.
Vzápětí po premiéře proběhne tamtéž v Galerii Opera vernisáž výstavy Mariana Pally Obyčejné obrazy naivního konceptualisty, kterou pořádá NDM ve spolupráci s Antikvariátem a klubem Fiducia a kterou mohou diváci zhlédnout vždy hodinu před každým představením v Divadle Jiřího Myrona až do 12. prosince 2012.
Marian Palla je český prozaik, básník, publicista a recesista, jako výtvarník je zastoupen i v Národní galerii v Praze. V roce 1977 ukončil studium v Brně na konzervatoři v oboru kontrabas. Žije ve Střelicích u Brna, kde působí jako docent na Fakultě výtvarných umění. Přes patnáct let hrál v orchestru Janáčkovy opery v Brně. Vedle činnosti hudební se věnoval malbě. Má za sebou celou řadu samostatných výstav (1980, 1987, 1988) u nás i v zahraničí. Od roku 1994 je asistentem na Fakultě výtvarných umění VUT Brno. Je členem několika uměleckých skupin. O povaze jeho tvorby mnohé prozradí už jen tituly prozaických děl, která napsal: Jak zalichotit tlusté ženě, Zameť mou hruď, Zápisky uklízečky Maud...
Věra Herajtová
Výrazná osobnost současné české divadelní režie se narodila v Karlových Varech. Začínala jako tanečnice, vystudovala operní zpěv na brněnské konzervatoři a věnovala se studiu choreografie u Pavla Šmoka na pražské HAMU. Přestože se od devadesátých let 20. století pracovně orientuje převážně na činohru, můžeme v jejích režiích hudební i tanečně-choreografickou zkušenost vystopovat. Důraz na herce, velká péče věnovaná stylizaci pohybu na jevišti a důležitost hudební stránky inscenace dokonce její činoherní režie charakterizují. V centru nestojí jen text, ale celý jevištní obraz - v tom možná můžeme spatřovat vliv nonverbálního tance. „Práce s herci je asi to nejpodstatnější, co mě při inscenování textu zajímá. Sázím na příběh, dobrého autora a kvalitní herce," řekla Věra Herajtová v rozhovoru pro Lidové noviny.
Jméno Věry Herajtové ještě jako choreografky je spjaté s jednou z prvních porevolučních velkých muzikálových produkcí Les Misérables (Divadlo na Vinohradech, 1992). Pak už spíše jako činoherní režisérka, respektive umělecká šéfka měla možnost dlouhodobě ovlivnit tvář Městského divadla Zlín (1992-1999) a Západočeského divadla v Chebu (2000-2005). Ve Zlíně se věnovala také pedagogické práci na Vyšší odborné umělecké škole. Jako hostující režisérka zanechala svoji stopu v českých i moravských divadlech, rozruch vzbudila inscenace Williamsovy hry Tramvaj do stanice Touha v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (premiéra 27. října 2001), kde do hlavní ženské role Blanche Dubois obsadila muže. Duši ženy v mužském těle nezapomenutelně ztvárnil Milan Kačmarčík. Nebyla to režijní exhibice, ale originální, účinná a kritikou i diváky oceňovaná interpretace slavného textu.